Vratič obecný
Český název:
Vratič obecný
Latinsky:
Tanacetum vulgare L.
Slovensky:
Vratič obyčajný
Německy:
r Gemaeiner Rainfarn
Anglicky:
Tansy common
Francouzsky:
Tanaisie commune
Španělsky:
Tanarida general
Rusky:
Воронежцы общие
Lidově:
balzámová kopretina, brátnička, červopudná bylina,
davič, žlutý návratníček, křečové koření, nesmrtelka, vratečka, vrátníček, cicvár
Čeleď:
Hvězdicovité (Asteraceae)
Indikační skupina
Antirevmatikum, anthelmintikum, vulnearium.
Účinné látky
Tujon, tanaceton, silice, borneol, thymol, chamazulén, kafr,
pinen, terpeny, hořčiny, tanvacetin, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, inulín.
Indikace
-
dříve proti parazitům, dnes se vzhledem k toxicitě nepoužívá
-
zevně silný antibiotický účinek na nehojící se rány
-
koupele rukou a nohou
-
silný antirevmatický účinek
-
masáž revmatismem postižených svalů a kloubů mastí
Kontraindikace
Čistá silice je již v dávce 15 g smrtelná pro dospělého muže.
Otrava se projevuje zpomalením tepu a dýchání, zúžením zřítelnic, kómatem. Smrt nastává
ochrnutím dýchacího centra.
U čerstvé rostliny a sušené drogy, podávané v indikovaných
případech, při zachování opatrnosti, můžeme drogu používat bez obav.
Nepodáváme dětem,
v těhotenství, při kojení a v geriatrii.
Kombinace s ostatními bylinami
S ohledem na toxicitu obvykle nemícháme do směsí.
Léčivé přípravky jednosložkové
Koupel rukou a nohou
5 PL drogy zalijeme 1/2 l vody, necháme 15 minut vyluhovat.
Použití
Vlijeme do horké koupele. K částečné koupeli rukou nebo nohou v
trvání 10-15 minut.
Silný protirevmatický účinek.
Mast
1 hmotnostní díl tinktury z vratiče vmícháme do 5-8 dílů vhodného
masťového základu.
Použití
Masáž revmatismem postižených svalů a kloubů.
Tinktura
Hrst čerstvé byliny zalijeme 40% lihem tak, aby byla potopena.
Necháme za občasného protřepání vyluhovat 14 dní na slunci nebo v teple.
Přefiltrujeme.
Použití
Pro zevní použití při revmatismu.
Vinný roztok pro vnitřní užití
Čerstvě vylisovanou šťávu z listů (např. pomeleme a vymačkáme)
smícháme s objemově stejným množstvím bílého vína.
Uchováváme v malých lahvičkách v chladu.
Použití
Při zbytnění prostaty u starších mužů.
Ředíme vínem 1:1
(1 díl směsi, 1 díl vína) a takto naředěný vinný roztok podáváme v dávce od 4 do 8 KL
denně, podle závažnosti případu, a to nejdéle po 6 týdnů.
Pokud ale za 3 týdny není
patrné uvolnění moče, nemá cenu dále v léčbě pokračovat.
Současně je vhodné prostatu
prohřívat, např. termoforem s horkou vodou, přiloženým na podbřišek nebo mezi nohy, na
hráz.
Při léčbě je zákaz pití studených nápojů a používání ledových pokrmů (zmrzliny).
Je třega dbát na to, aby nedošlo k prochlazení odspodu.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
V knize se uvádí:
Tento recept pochází z bylinářské kuchyně
abatyše Hildegardy.
Radu jsme prověřili a pokládáme ji za účinnou a z hlediska případné
toxicity za zcela bezpečnou, protože jde o aplikaci zcela malých, toxikologicky neškodných
dávek.
Olej
Hrst čerstvé kvetoucí nati zalijeme kvalitním slunečnicovým nebo
olivovým olejem, necháme za občasného protřepání 14 dní na sluníčku macerovat.
Pak slijeme
a vymačkáme.
Použití
Zevně k masáži svalů a kloubů postižených revmatismem.
Historie
Ve středověku pěstovali mniši vratič v klášterních zahradách jako
oblíbenou antiseptickou posypovou bylinu, kterou rozhazovali v klášterech a kostelech.
Vratič byl náhražkou za muškátový oříšek a skořici, které byly velmi drahé.
Přidával se i
do chleba a do vratičového kynutého koláče, který se podával o Velikonocích.
Jako připomínka
hořkých bylin, které jedli Izraelité s velikonočním beránkem.
Výskyt
Vratič je rozšířený po celé Evropě a zasahuje až na Sibiř. Byl
zavlečen i do Ameriky.
U nás roste na lukách, mezích, na okrajích lesů a na pasekách.
Často se pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina.
Pěstování
Nemá žádné zvláštní nároky na půdu, roste ve vlhké, výhřevné, neutrální,
humózní, ale i kamenité, písčité a hlinité půdě.
Pro vratič je nejlepší slunné stanoviště,
roste i v polostínu.
Množí se na jaře výsevem nebo na podzim dělením trsů.
Botanický popis
Vytrvalá bylina.
Z rozvětveného oddenku vyrůstají vzpřímené,
hranaté, až jeden metr vysoké lodyhy.
Přízemní listy jsou řapíkaté, podlouhle vejčité, jednou
až dvakrát peřenosečné.
Lodyžní listy jsou přisedlé.
Drobné žluté úbory bez okrajových
jazykovitých květů jsou uspořádány v chocholičnaté latě.
Kvete od června do září.
Plod je podlouhlá, rýhovaná nažka.
Celá rostlina aromaticky voní.
Sběr a sušení
Drogou je nať - Herba tanaceti.
Sbírá se v době květu rostliny, od června do září. Sežnuté rostliny znovu obrůstají a mohou se
znovu sklízet.
Suší se odděleně od ostatních léčivých rostlin za dobrého větrání ve stínu.
Při umělém sušení nemá teplota přestoupit 35 °C.
Správně usušená droga pronikavě voní po kafru
a má hořkou chuť.
Účinnost si zachovává při správném skladování nejvýš 2 roky.
Jiné použití
Proti vším
Odvar ze 3 lžiček drogy a 2 šálků vody.
Odvarem se umyjí vlasy a
hlava se na 2-3 hodiny ováže šátkem. Pak se musí vlasy znovu umýt a vyčesat.
Druhý den se
vlasy umyjí v teplé octové koupeli a znovu vyčešou.
Celý postup se za týden opakuje.
Vratič jako repelent
Vratičová droga odpuzuje hmyz, což se využívá při výrobě repelentních
přípravků, které jsou účinné proti komárům, mouchám a molům.
Postačí malá otýpka vratiče
vložená do šatníku.
Legendy a mýty
Podle řecké pověsti dostal Ganymédes, sličný syn dardanského krále
Tróa, nápoj z vratiče, po němž se stal nesmrtelným.
Zeus ho pak unesl na Olymp, kde se stal
Ganymédes číšníkem bohů.
Použití v magii
Vratičem se kdysi balzamovala mrtvá těla a je proto znám jako bylina
dlouhověkosti a nesmrtelnosti.
Větvička vratiče je vhodnou bylinou pro kropení těla, hrobu
či rituálního prostoru.