zpět

Šalvěj lékařská

Český název: Šalvěj lékařská
Latinsky: Salvia officinalis
Slovensky: Šalvia lekárska
Německy: Echter Salbei
Anglicky: Medical sage
Francouzsky: Sauge médicale
Španělsky: Salvia médica
Rusky: Шалфей медицинский
Lidově: babské ucho, vlčí chvost, koda, kodice, královská bylina, muškátová bylina, rapaňa, šalvice
Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Indikační skupina
Antihydrotikum, spasmolytikum, adstringens, antiflogistikum, gynekologikum, analeptikum, antidiabetikum, stomachikum.

Účinné látky
Silice, thujon, cineol, kafr, borneol, salviol, hořčiny, oxyterpenové kyseliny, třísloviny, estrogeny, kyselina nikotinová.

Poznámky k účinným látkám
Silice 1,5-2,5 %, množství závisí na původu rostliny. Obsahuje thujon, cineol, kafr, borneol, salviol, 40 % tříslovin.

Indikace Kontraindikace
Vzhledem k toxickému thujonu není šalvěj vhodná pro dlouhodobé užívání.
Nejúčinnější, ale také nejtoxičtější jsou lihové výtažky, z vodných výluhů nálev, případně macerát.
Nejméně toxický, ale také nejméně účinný je odvar.
Předávkováním by mohlo dojít ke vzniku pseudoepileptického záchvatu.
Pokud se šalvěj nepodává dlouhodobě a volí se menší dávky než je u čajů obvyklé, není užívání nebezpečné.

Kombinace s ostatními bylinami
Vhodná k samostatnému podávání i do směsí.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
2 KL spaříme šálkem vroucí vody, necháme10 minut vyluhovat.

Použití
125 ml na jednu dávku, 2x denně.


Tinktura
50 g drogy zalijeme 100 ml 50% lihu, popř. jiného destilátu.
V dobře uzavřené lahvi macerujeme 10 dní za občasného protřepání.

Použití
20-25 kapek 3x denně.


Víno
80 g drogy macerujeme 10 dní v 1 l sladkého bílého vína, přecedíme přes plátno.

Použití
1 PL po jídle k posílení psychiky labilních lidí.


Prášek
Suchou listovou drogu rozdrtíme na prášek, přesijeme přes sítko.

Použití
3x denně na špičku kulatého nože.


Sedací koupel
4 hrsti drogy dáme na noc do studené vody, druhý den zahřejeme k varu, ihned scedíme a vlijeme do vany.

Použití
Teplota lázně 38-40 °C, srdce nemá být pod vodou, koupel max. 20 minut.
Na posílení nervů, dezinfekční účinky.


Při cukrovce
Během dne sníme 5-7 čerstvých syrových lístků šalvěje.


Na zvýšení krevního tlaku
10 dní macerujeme šalvěj v režné pálence, čerstvou bylinu v poměru 1:4, sušenou 1:6.

Použití
Pro okamžité zvýšení krevního tlaku u žen postačí 1 KL, u mužů 2 KL.


Použití ve směsích
Čaj při zánětu sliznice dutiny ústní
Příprava
Šalvěj nať 30g
Tymián 30g
Bazalka 20g
Na šálek vody 2 kávové lžičky směsi.

Použití
Ústa se vyplachují nejméně 3x denně.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Kloktadlo při nachlazení, chřipce nebo angíně
Příprava
Šalvěj list 25g
Heřmánek lékařský květ 25g
Přeslička rolní nať 25g
Odvar
Polévková lžíce směsi na šálek vody.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Čaj proti nadměrnému pocení
Příprava
Šalvěj list 25g
Řebříček nať 25g
Přeslička rolní nať 10g
Kozlík kořen 10g
Odvar
Dvě kávové lžičky na 200 ml vody. Doba varu 3 minuty, vyluhování 10 minut.

Použití
3x denně 1 šálek.


Čaj proti bolestem hlavy
Příprava
Šalvěj list 10g
Majoránka nať 10g
Sporýš nať 10g
Lípa květ 10g
Použití
2 šálky denně.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Koupel proti nervovému předráždění a nespavosti
Příprava
Šalvěj list 50g
Levandule nať 50g
Heřmánek lékařský květ 50g
Máta peprná nať 50g
Puškvorec kořen 50g
Směs vložíme do čtyř litrů vody, necháme projít varem, odstavíme a pod pokličkou necháme vyluhovat 15 minut.
Scedíme do připravené koupele.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Žaludek, střeva, slinivka
Příprava
Šalvěj list 25g
Majoránka nať 25g
Máta peprná 25g
Levandule květ 25g
1 PL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití
1-3x denně.
Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem


Protirýmový grog
Příprava
Šalvěj list 10g
Lípa květ 10g
Přeslička nať 10g
Maceška nať 5g
Ostružina list 5g
Celou dávku zalijeme 1 l vroucí vody, necháme přikryté 15 minut vyluhovat.
Teplý nálev sladíme medem, dospělým doplníme 1-2 PL rumu.

Použití
Pijeme po šálcích po celý den horké již při prvním náznaku rýmy.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Historie
Šalvěj je původem z východního Středozemí, ve střední Evropě se užívá jako léčivá bylina a koření od 9. století.
Byla pěstována v klášterních zahradách.
Ve středověku se užívala na mnoho nemocí - epilepsii, ochrnutí, křeče a hlavně v dobách morových epidemií se užívala s octem jako prevence.
Používala se i v tradiční čínské medicíně.


Výskyt
Pochází z jižní Evropy, hojně se vyskytuje zejména ve Středomoří. Daří se jí na slunných vápencových svazích.
U nás se často pěstuje na zahrádkách, v teplejších oblastech zplaňuje.


Pěstování
Šalvěj vyžaduje hodně tepla a slunce, kyprou, sušší půdu a chráněné stanoviště. Roste i na půdách chudých, ale dostatečně propustných.
Nejlépe se jí daří v zemině namíchané z poloviny zahradní zeminy, čtvrtiny kompostu, čtvrtiny písku a trochou vápna.
Semena se vysévají do pařeniště nebo do truhlíků za oknem v březnu a v dubnu, po mrazících v květnu se vysazují do vzdálenosti 30-40 cm.
Může se rozmnožovat vegetativně dělením trsů nebo řízkováním.


Botanický popis
Šalvěj lékařská je stálezelená vytrvalá rostlina (polokeř), vysoká dle stanoviště od 20 cm až do 1 metru (v teplejších oblastech).
Lodyhy jsou přímé, rozvětvené, s čtyřhranným průřezem, dolní části dřevnaté a nafialovělé.
Listy jsou vstřícné, podlouhle vejčité, jemně vroubkované až celokrajné, s mírně svraskalým povrchem, zelenavé až stříbrošedé barvy.
Dvoupyské květy tvoří lichopřesleny, vyrůstají v paždí nejhořejších listů.
Kvete fialově, modrofialově nebo bíle, v červnu a červenci.
Plodem jsou tvrdky.


Sběr a sušení
Drogou je list - Folium salviae, nebo celá nať - Herba salviae.
Listy i nať sbíráme krátce před květem v květnu a červnu, nejlépe v poledne za suchého počasí (vlhké listy často hnědnou a plesniví).
Nať seřezáváme asi 10 cm nad zemí, listy můžeme sdrhnout buď z čerstvé rostliny, nebo později ze sušené (tady je riziko velkých ztrát - droga je velmi křehká).
Když znovu obroste, můžeme u starších rostlin sklízet i 2x v roce (druhá sklizeň v září).
Suší se v tenkých vrstvách nebo zavěšená ve svazečcích, pokud možno rychle a ve stínu.
Při umělém sušení nemá teplota překročit 35 °C.
Sušená droga je zelené až stříbrošedé barvy, má silně kořenitou vůni, která připomíná kafr.
Chuť sušené šalvěje je kořenně hořká a svíravá.
Delší dobu skladovaná droga ztrácí silici.


Jiné použití
Ve středověku se z šalvěje vyrábělo černé barvivo na vlasy.
Šalvějová silice se používá k výrobě zubní pasty, ústní vody a také v mydlářství.


Použití v kuchyni
Jako kuchyňské koření se šalvěj přidává do nádivek, paštik, marinád, nálevů při přípravě ryb, salátů, masa, zejména skopového, jehněčího, telecího, i do sekané.
Je oblíbená zejména v italské, balkánské a francouzské kuchyni.
Má velmi silné aroma, proto přidáváme do pokrmu vždy jen jeden až dva lístky čerstvé, nebo špetku drcené šalvěje.


Legendy a mýty
Šalvěj byla posvátnou bylinou Římanů, kteří věřili, že má blahodárné účinky na většinu nemocí.
Trhali ji obřadně bosí kněží, oblečení v bílých tunikách, kteří předtím prošli rituální koupelí.
Šalvěj se mohla seřezávat pouze nástrojem, který neobsahoval železo.
Byla zasvěcena bohu Jupiterovi.


Použití v magii
Šalvěj se používala při rituálech spojených s přechodem na „onen" svět.

zpět