zpět

Růže šípková

Český název: Růže šípková
Latinsky: Rosa canina L.
Slovensky: Ruža šípová
Německy: e Hundsrose, e Heckenrose
Anglicky: Dog Rose
Francouzsky: Rose des chiens
Španělsky: Rosal silvestre
Rusky: Pо́за шипо́вника
Lidově: šípek, trnková růže, psí růže, planá růže, divoká růže, polní růžičky, merhelec
Čeleď: Růžovité (Rosaceae)

Indikační skupina
Roborans, diuretikum, adstringens, hypolipidemikum, imunostimulans, tonikum, vulnearium.

Účinné látky
Kyselina askorbová, kyselina jablečná, kyselina citronová, beta karoten, vitamíny K, E, B1, B2,
rutin, pektiny, polysacharidy, třísloviny, silice, fenoly, minerální látky, draslík, vápník, flavonoidy.

Poznámky k účinným látkám
Plody obsahují v průměru 500 mg% kyseliny askorbové, karotenoidy - betakarotén, lykopen, rubixantin.
Flavonoidy - kamferol, kvercetin.
Kyselina askorbová zlepšuje metabolismus aminokyselin a vstřebávání železa.

Indikace Kontraindikace
Vhodná i pro dlouhodobé používání.

Kombinace s ostatními bylinami
Vhodná pro samostatné používání i do směsí. Do směsí pouze drcené šípky.


Léčivé přípravky jednosložkové
Odvar z drcených šípků
2 KL drogy přelijeme 1/4 l vody, necháme za občasného promíchání 2 hodiny vyluhovat.
Pak zahřejeme k varu, odstavíme a necháme dalších 15 minut vyluhovat.
Přecedíme přes plátno.

Použití
Pijeme 3x denně před jídlem.


Odvar z celých šípků
1 díl šípků zalijeme 5 díly studené vody, necháme několik hodin vyluhovat.
Poté necháme přejít krátkým varem, opět necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
Používáme 4x odvar ze stejných šípků.
První a čtvrtý odvar je slabý, proto jej použijeme ke spaření vřesu, lipového květu nebo mateřídoušky.
Druhý a třetí má výbornou kvalitu, používáme samostatně.


Tinktura z hálek
Hálky zalijeme 40% lihem tak, aby byly ponořené, necháme 14 dní v teple vyluhovat, přefiltrujeme.

Použití
20-25 kapek až 4x denně.


Nálev z hálek
2 KL drogy spaříme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
2-4x denně při horečkách. Na urolitiázu najednou 0,4 l, max. 4x denně.


Nálev z květů
2 KL drogy spaříme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
3x denně šálek při žaludečních křečích, zevně jako kloktadlo při krvácení dásní.


Šípkový likér
1 l plodů necháme macerovat s 1/2 kg cukru ve 3 l žitné 8 dnů na teplém místě, přecedíme.

Použití
1 sklenku denně před jídlem jako geriatrikum, tonikum.


Na ledvinové choroby
1 PL plodů bez semen zalijeme 1/4 l studené vody, necháme přejít varem.
10 minut vyluhujeme.

Použití
3x denně při ledvinovém písku, močových a ledvinových kamenech.


Použití ve směsích
Čaj proti zánětu mandlí
Příprava
Šípek plod 20g
Bez černý plod 20g
Kopřiva list 10g
Třezalka nať 10g
Yzop nať 10g
Lopuch kořen 10g
Šalvěj list 10g
1 polévkovou lžíci směsi přelijeme šálkem vařící vody.
15 minut louhujeme, scedíme.

Použití
3x denně.
Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie


Historie
Na šípkovém keři často rostou vláknité hálky, vlasaté chomáčky, lidově se jim říkalo „růžové houby". Vypadají jako ježatý uzlíček, okrouhlý a hnědavě červený.
Vytváří je pro své larvy žlabatka růžová (Diplolepsis rosae).
Pod jménem „bedeguar" (větrná růže) byly známé už arabským a staroperským lékařům, kteří věřili v jejich velkou léčivou sílu.
Odvar ze sušených hálek se používal při ledvinových kolikách, proti „kameni i voleti" a dokonce i proti bolestem zubů a průjmu.


Výskyt
Je rozšířená po celé Evropě, mimo nejsevernější země, a v západní Asii.
U nás hojná na stráních, mezích a křovinách od nížin do podhůří, v horách ojediněle.


Pěstování
Nemá žádné zvláštní nároky na půdu. Vyžaduje sušší stanoviště.


Sběr a sušení
Drogou jsou souplodí - šípky - Fructus cynosbati.
Kromě růže šípkové se mohou sbírat šípky i z růže alpské (Rosa pendulina), růže svraskalé (Rosa Rugosa) nebo růže trnité (Rosa pimpinellifolia).
Růže trnitá má dokonce větší obsah vitamínu C (přes 1.000 mg%).
Sbíráme v září nebo začátkem října, kdy plody začínají zrát. V době plné zralosti už obsah vitamínu C začíná klesat a stále se snižuje.
I použítí v kuchyni je pak obtížnější, pokud jsou plody přezrálé a změklé, „mažou se".
Pověra, že se mají trhat až po přejití prvních mrazů, je mylná.

Obsah vitamínu C se snižuje skladováním, po roce se sníží až o 50 %.
Šípky sbíráme za suchého počasí a velmi rychle je sušíme v tenkých vrstvách. Teplota 60-80°C je nejvhodnější.
Nevhodné je pomalé sušení volně na vzduchu, bez zahřátí, může se ztratit až 50 % léčivých látek.

Jadérka můžeme odstranit, ale nemusíme.
Pokud je neodstraníme, musíme šípkový čaj cedit přes husté sítko nebo plátno, aby se jemné chloupky nedostaly do čaje.
Odstranit je ale musíme vždy pro použití v kuchyni (marmelády).
Správně usušené plody mají tmavě červenou barvu, ovocnou vůni a sladkokyselou chuť.
Šípky se uchovávají v suchu, v dobře uzavřené nádobě, nejdéle jeden rok.


Použití v kuchyni
Šípkový džem za studena
Pečlivě očištěné šípky vtlačujeme do sklenice a postupně prosypáváme cukrem. Stlačujeme je rukou, abychom vytlačili vzduch.
Když je sklenice plná, zavážeme ji a uschováme. Po čase šípky tak dokonale změknou, že se stanou vynikající pochoutkou.
Je to výborný způsob konzervace bez ztráty vitamínu C.
Používáme k ozdobě moučníků, ale i do vody nebo čaje.


Šípkový likér
Na jeden litr šípků dáme 1/2 kg cukru, vše dáme do láhve se třemi čtvrtinami litru čistého lihu a postavíme do tepla.
Likér je velice lahodný.


Legendy a mýty
Ve starém Řecku byla růže zasvěcena Afroditě, takže byla symbolem lásky, ale i smrti.

zpět