Poznámky k účinným látkám Vitamín C 400-1300 mg%, provitamín A 0,9-40 mg%, vitamín E 8-18 mg%,
F 2000-3000 mg%, flavonoidy (vitamín P) v plodech 100-200 mg%. Fenolové sloučeniny se
spolupodílí na tvorbě žluté barvy šťávy plodů, dávají jim trpkou příchuť a mají bakteriocidní
účinek. Olej ze semen a plodů rakytníku má vysoký podíl nenasycených mastných kyselin.
Listy mají kolem 8 % tříslovin a až 370 mg% vitamínu C. V kůře větví je do 10 % tříslovin
a biogenní amin serotonin. Rakytník příznivě ovlivňuje CNS.
Indikace
baktericidní vliv plodů a listů, fytoncidní u celé rostliny
olej regeneruje epitel při popáleninách a omrzlinách
léčení řady kožních nemocí
biogenní stimulátor
zvětšuje počet erytrocytů, tím zvyšuje hladinu hemoglobinu
šťáva z plodů má baktericidní účinek (stafylokoky)
infekční hepatitida (snižuje dystrofické a nekrotické procesy
v jaterních buňkách)
snížená kyselost žaludeční šťávy, hypokineze žaludku a duodena
revmatismus, dna
čerstvé plody na unavené oči, posílení zraku
nemoci z ozáření
Kontraindikace Nejsou známy. V některých případech je třeba neutralizovat
rakytníkový olej užitím hořčíku nebo jedlé sody, zejména při léčbě peptického vředu.
Kombinace s ostatními bylinami Listy mícháme do směsí, ostatní části rakytníku včetně oleje
podáváme samostatně.
Léčivé přípravky jednosložkové Nálev z listů nebo kůry 2 g sušených listů přelijeme šálkem vařící vody a 10 minut
necháme louhovat. Scedíme.
Použití Podáváme 2-3x denně.
Rakytníkový sirup Šťávu získáme rozmačkáním plodů a přecedíme přes plachetku,
abychom ji zbavili zbytků rozdrcených slupek, dřeně a nečistot. Získaná šťáva je mírně
zakalená, což nemá vliv na jakost sirupu. Na litr šťávy dáme 1-2 kg cukru a 7 g
kyseliny citrónové. Po rozpuštění cukru a kyseliny citrónové naplníme sirup do čistých,
vypařených láhví, zazátkujeme a uchováváme v chladu.
Použití Zdroj vitamínů, posílení imunitního systému. Dle potřeby po
polévkových lžících několikrát denně. V rekonvalescenci, při slabosti a únavě. Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Rakytníkový olej Získává se za semen bobulí. Je obsažen v dužnině plodu v podobě
mikroskopických kapiček. Vyluhovat jej lze separací šťávy. Výtlačky vysušíme na vzduchu
nebo v troubě při teplotě maximálně 100°C. Poté je spolu se semeny rozmělníme, vložíme
do skleněné nebo smaltované nádoby, zalijeme stejným objemem slunečnicového oleje a uzavřeme
víkem. Ponecháme na tmavém teplém místě po dobu 2-5 dní, nejméně 2x denně zamícháme.
Během této doby se výtlačky odbarví a olej získá oranžové zbarvení a vůni rakytníku.
Za účelem dokonalého vyluhování rakytníkového oleje zalijeme výtlačky podruhé čerstvou porcí
slunečnicového oleje. Extrakci můžeme uskutečnit ještě potřetí. Olej můžeme získat i z
celých plodů. Ty sušíme v troubě. Přitom je třeba zajistit přístup vzduchu k plodům a stálou
teplotu. Plody si musí uchovat přírodní zbarvení a vůni.
Použití Zevně při popáleninách kůže a při jejím poškození
radioaktivním zářením. K posílení růstu vlasů. Léčí ekzémy.
Významné použití je v gynekologii. Nejčastěji se olej aplikuje zevně a působí na sliznice
formou mazání, nebo tampónů. Tampóny se nechávají 8-10 hodin, v těžších případech až 24
hodin. Průměrná doba aplikace oleje, který se používá denně, je 12 dní.
Vnitřně 4x
denně 1 mocca lžičku až 1 KL při nemocech z ozáření, žaludečních vředech, peptickém vředu,
rakovině. Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Tinktura Na 100 g plodů použijeme 200 až 250 g 50% alkoholu. Macerujeme 10 dní.
Použití Extrakt užíváme po lžičkách 2-3x denně, přičemž plody v něm ponecháme
po celou dobu, než extrakt využíváme. Zvyšuje odolnost proti infekci salmonelami a stafylokoky.
Zvyšuje počet erytrocytů a zvyšuje hladinu hemoglobinu. Slouží jako povzbuzující prostředek
při snížené kyselosti žaludečních šťáv. Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Rakytník třený s cukrem Čisté bobule rakytníku smícháme v poměru 1:1 s cukrem a částečně pomačkáme
tak, aby většina zůstala celá. Dáme do sklenic. Navrch nasypeme ještě cukr a sklenice pevně
uzavřeme. Na chladném místě vydrží až do příštího roku, pouze trochu ztratí na chuti.
Použití Jako vitamínová kůra, pro zlepšení zraku, jako prevence infekčních
onemocnění, při nachlazení. Po polévkových lžících několikrát denně. Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Přírodní šťáva Čerstvou šťávu ohřejeme na 65-70°C. Ihned ji rozlijeme do horkých láhví.
Pasterizujeme 15-20 minut. Uchováváme při teplotě do 15°C.
Použití Vitamínová kůra, pro zlepšení zraku, prevence infekčních onemocnění,
při nachlazení. Několik polévkových lžic denně. Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Použití ve směsích Na imunitu
Příprava
Rakytník (sbíraný v listopadu) 1 díl
Černý bez květ 1 díl
Tužebník nať 1 díl
Černý rybíz list 1 díl
1 PL spařit 0,25 l vařící vody, 20 minut louhovat. Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla
Historie Rakytník má dlouhou historii využívání v lékařství a tonizující účinky byly
známy již ve starém Řecku, Římě, v tibetské, mongolské i indické medicíně. Z písemných záznamů
víme, že vojáci Alexandra Makedonského používali k obnovení sil odvary z různých částí rostliny.
Výskyt Roste hlavně v jižní Evropě. Najdeme ho od severozápadní Číny až po Švédsko.
Planě roste především na mořském pobřeží nebo na písčitých či hlinitopísčitých březích řek a vodních
nádrží. U nás se planě vyskytuje zřídka. Většinou je vysazován jako okrasná dřevina v zahradách,
sadech a parcích.
Pěstování Rakytník je keř velice přizpůsobivý a skromný. Keře vysazujeme od sebe na
vzdálenost minimálně 2 metry. Pravidelně odstraňuje kořenové výmladky, které můžeme použít k množení
řízkováním. V době sucha zaléváme. Můžeme přihnojovat minerálními hnojivy. Keře ve druhém až
třetím roce seřízneme tak, abychom dostali kompaktní, silnou a nízkou korunu.
Botanický popis Rozvětvený keř 1,5-3 m vysoký. Výjimečně jako strom dorůstá až 6 i více metrů
a dožívá se 50-70 let. Koruna je různého tvaru, trnité větve s kůrou od šedé do tmavě hnědé barvy.
Kořeny mají hlízky až velikosti holubího vejce, které obsahují baktérie poutající vzdušný dusík.
Střídavé listy jsou kopinaté, na svrchní straně temně zelené a lesklé, na rubu s mnoha hvězdovitými
chlupy, proto stříbřitě šedé. Rostliny jsou dvoudomé, větrosnubné. Květy jsou bezkorunné, žlutavé
samičí vyrůstají v úžlabí listů. Samčí jsou zelenavě stříbřité a vyrůstají v krátkých hroznech.
Plod je kulovitá, elipsoidní nebo vejcovitá nažka žluté, oranžové až červené barvy. Semena jsou
elipsoidní až vejcovitá, temně hnědá, lesklá.
Sběr a sušení Drogou je plod - Fructus hippophaes, list - Folium hippophaës a větve - Stipites
hippopae. Plody se sbírají na počátku zrání v srpnu až říjnu. Nesuší se, ale zpracovávají se hned po
sklizni. Plody je nutné sbírat za slunečného počasí, protože při deštivém počasí se obsah vitamínů v
plodech snižuje a jejich kvalita klesá.
Použití v kuchyni Šťávu vymačkáme a dáme do nádoby. Výlisky zalijeme teplou převařenu vodou v
množství 200-500 ml na 1 kg. Promícháme, necháme 2 hodiny stát, vymačkáme, přidáme k původní šťávě.
Získanou směs rychle uvedeme do varu, odfiltrujeme. Přidáme cukr (600-800 g na 1 litr). Nalijeme do
připravené nádoby, pasterizujeme. J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků
Jiné použití Zbytky semen po extrakci oleje slouží jako výborné krmivo pro drůbež, králíky
i skot. Zvyšuje se snáška, přírůstky i dojivost.