zpět

Ostružiník křovitý

Český název: Ostružiník křovitý
Latinsky: Rubus fruticosus L.
Slovensky: Ostružina černicová
Německy: Brombeere
Anglicky: Blackberry
Francouzsky: Ronce
Španělsky: Zarzamora
Rusky: Ежевика крещеный
Lidově: morátum, ježiník, černice, černá malina
Čeleď: Růžovité (Rosaceae)

Indikační skupina
Antidiarhoikum, obstipans, adstringens, roborans, dezinficiens, hemostatikum, diuretikum, dermatologikum.

Účinné látky
Třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, inosit, barviva, pektin, antokyany, karotenoidy, vitamín C, organické kyseliny, cukry, pektiny, sliz.

Poznámky k účinným látkám
Obsah všech látek je poměrně malý, proto drogu řadíme k tzv. indiferentním drogám s menší účinností.

Indikace Kontraindikace
Plody se nesmí užívat při akutním zánětu ledvin, žaludečních vředech a zánětech žaludku a střev.
Listová droga nemá žádné kontraindikace ani vedlejší účinky.

Kombinace s ostatními bylinami
Pro slabé samostatné působení přidáváme přednostně do směsí.
Fenykl, šalvěj, mateřídouška, Máta peprná, heřmánek, řepík.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
2 KL spaříme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhujeme.

Použití
2-3x denně šálek.


Odvar z listů
2 KL drogy zalijeme šálkem studené vody, necháme pouze přejít varem.
10 minut vyluhujeme.

Použití
2-3x denně.


Odvar pro zevní použití
50 g listů zalijeme 1 l studené vody, 2 minuty povaříme.
Necháme 10 minut vyluhovat.

Použití
Několikrát denně pro kloktání při zánětu mandlí a zánětech v dutině ústní.


Odvar z plodů
10 plodů zalijeme sklenicí vroucí vody a necháme louhovat 45 minut.
Přecedíme přes několik vrstev gázy a doplníme vodou do původního objemu.

Použití
Jednu polévkovou lžíci 4x denně před jídlem.
Léčebná kúra by neměla trvat déle než 2 týdny.
Při nemocech plic doprovázených silným vylučováním hlenu a hnisu, při slabé funkci zažívacího traktu, plynatosti a žlučových kamenech.
Odvar lze použít pro výplach úst a jícnu, k inhalaci, do koupele při dně, revmatizmu, kožních nemocích a potížích s periferním vegetativním nervstvem.
Zdroj: Jiří Cingroš: Sám sobě doktorem


Nálev z fermentovaných listů
2 PL přelijeme 0,5 litrem vroucí vody.
Necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
Kromě toho, že má lahodnou chuť, působí též protizánětlivě, proti průjmům, proti kašli a při žaludečních potížích.
Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Použití ve směsích
Čaj proti průjmu
Příprava
Ostružiník list 20g
Heřmánek květ 20g
Máta peprná list 20g
Řepík nať 20g
Půl kávové lžičky směsi zalijeme šálkem vody.
Necháme 20 minut vylouhovat.

Použití
Pije se 3x denně šálek čaje před jídlem. Čaj je vhodný i pro děti.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Čaj proti nachlazení, chřipce, angíně
Příprava
Ostružiník list 25g
Jahodník list 25g
Lékořice kořen 25g
Použití
3 až 4 šálky denně.
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Na kloubní záněty
Příprava
Ostružiník list 40g
Kopřiva kořen 120g
Artyčok list 60g
Pampeliška kořen 40g
Šalvěj list 20g
Tužebník kořen 20g
Lopuch kořen 20g
Nálev z 1 PL na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat.

Použití
Na kloubní potíže při artróze a artritidě.
Zdroj: P. Váňa: Rady bylináře Pavla


Historie
V léčitelství byl ostružiník znám jak Egypťanům, tak Řekům a Římanům. Dioskurides jej doporučuje při průjmu a silné menstruaci.
Ve středověkém klášterním léčitelství se používal jako protizánětlivý prostředek při vředech, popáleninách a bradavicích, nebo proti prsním onemocněním a k posílení dásní.


Výskyt
Vyskytuje se hojně v jižní Evropě a na celé severní polokouli.
Roste v lesních křovinách a na kamenitých stráních, pasekách a pobřežních houštinách.


Pěstování
Nemá žádné nároky na půdu ani stanoviště, je invazivní.


Botanický popis
Ostružiník označujeme jako „species collectione", tj. kolektivní druh.
Je to označení pro celý soubor velkého množství tzv. drobných druhů (v Čechách jich roste víc než 100), které se vzájemně snadno kříží.
Ostružiník je trnitý polokeř s listy střídavými, tmavozelenými, lysými nebo na spodu bělošedě plstnatými.
Kvete od května do srpna. Květy jsou bílé nebo narůžovělé, oboupohlavné.
Plody dozrávají od srpna do října. Jsou 1,5-2 cm velké, složené z drobných peckoviček, černomodré s měkkou dužninou.
Jsou šťavnaté, chutné, jedlé a mají v každé peckovičce po jednom semínku.


Sběr a sušení
Drogou je list - Folium rubi fruticosi a plod - Fructus rubi fruticosi.
Plody bez zelených částí sušíme v tenké vrstvě při teplotě do 50 °C. Při sušení občas promícháme.
Jednotlivé listy bez řapíků se otrhávají v období květu, tedy v červnu a červenci.
Nepřípustná je příměs lodyh a listů maliníku.
Suší se v tenké vrstvě do 5 cm ve stínu za dobrého větrání.
Správně usušená droga má tmavě zelenou barvu a svíravou chuť.
Při uložení v suchu a temnu vydrží až 3 roky.


Použití v kuchyni
Náhrada černého čaje
Listy fermentujeme. Fermentace ovlivní nejen vůni, ale i barvu a vzhled.
Po sběru necháme nasbíraný materiál půl dne až 1 den na stinném místě zavadnout.
Následně listy rozložíme do tenké vrstvy a válečkem na nudle je pomačkáme.
Rozložíme je na plátno a celé stočíme jako ovocný závin, uložíme na teplém místě a zatížíme.
Po dvou dnech smotky rozbalíme a drogu dosušíme normálním způsobem ve stínu.
Fermentované listy jsou tmavší, hnědé až černé a vůní připomínají čínský čaj.


Legendy a mýty
Podle legendy na svátek sv. Michala (11. října) leze ďábel do ostružiníkového křoví, plije na něj, a proto by se ostružiny neměly po tomto datu sbírat.
V keltských zemích se ostružiny nejedly, protože patřily skřítkům a jiným nadpřirozeným bytostem.

zpět