Oman pravý
Český název:
Oman pravý
Latinsky:
Inula helenium L.
Slovensky:
Oman pravý
Německy:
r Echter Alant
Anglicky:
Elecampane
Francouzsky:
Grande aunée
Španělsky:
Ala
Rusky:
Девяси́л правый
Lidově:
alantový kořen, zlatý traňk, elenium, inula, litvor,
ománek, alan
Čeleď:
Hvězdicovité (Asteraceae)
Indikační skupina
Amarum, expektorans, sekretolytikum, anthelmintikum,
dezinficiens, cholagogum, antirevmatikum, metabolikum,
stomachikum, karminativum,
spasmolytikum, diuretikum, kardiosedativum, antidiabetikum.
Účinné látky
Silice, seskviterpeny, alantol, alantolakton,
isoalantolakton, inulin, hořčiny, azulén.
Poznámky k účinným látkám
Oddenek obsahuje především silici (až 3 %) s
alantolem, kterému se říká „omanový kafr".
V květech jsou karoteny.
Indikace
-
podporuje střevní činnost
-
podporuje tvorbu žluči a tvorbu žaludečních šťáv
-
podporuje látkovou výměnu
-
revmatismus
-
tlumí nadýmání
-
uvolňuje křečovité bolesti
-
záněty močových cest
-
močopudný účinek, desinfikuje močové cesty
-
snižuje povrchové napětí hlenů, tím pomáhá k jejich vykašlávání
-
zánět horních cest dýchacích
-
kardiosedativum při bušení srdce
-
sedativum při neklidu
-
obklady při ischiasu
-
proti hrozícímu potratu
-
brzdí činnost hlenových žlázek děložního krčku, čímž usnadňuje oplodnění
(usnadňuje průchod spermií)
-
proti střevním parazitům
-
antidiabetická dieta
-
zastavuje průjem a případné vnitřní krvácení
-
zevně na obtížně se hojící rány
-
proti kožním vyrážkám
Kontraindikace
Oman v doporučeném dávkování nemá vedlejší účinky.
Kombinace s ostatními bylinami
Může se podávat samostatně i ve směsích.
Šalvěj,
podběl, proskurník, fenykl, kmín, černucha, kostival.
Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
1 PL podrceného kořene zalijeme 1/2 l vroucí vody.
Necháme pod pokličkou 20 minut vyluhovat.
Použití
3x denně. 3 PL před jídlem.
Prášek
Kořen před sušením okrájíme na drobné kousky,
které pak podrtíme nebo umeleme na jemný prášek.
Použití
2-3x denně na špičku nože při zánětech průdušek,
při silném zahlenění, kašli, k povzbuzení metabolismu.
Dodržujte dávkování,
větší množství může vyvolat zvracení!
Tinktura
50 g kořene naložíme na 14 dní do půl litru lihu
(koňak, vodka) a přecedíme.
Použití
10-20 kapek 3x denně při zažívacích a žlučníkových
potížích.
Ománkové víno
70 g rozdrceného omanového kořene se maceruje 10
dní v litru bílého vína, pak se přecedí.
Použití
3x denně 1 PL, větší dávky mohou vyvolat dávení.
Alkoholový výtažek
40 g drobně nakrájeného kořene dáme spolu se 2
sklenkami režné do 0,7 l bílého vína.
Uzavřeme a necháme 2 týdny
macerovat na tmavém, ne příliš teplém místě.
Přefiltrujeme.
Použití
3x denně likérovou sklenku před jídlem.
Uvolňuje hleny, uklidňuje podrážděné sliznice.
Použití ve směsích
Dyspepsie
Příprava |
Oman kořen 50g |
Kmín plod 30g |
Fenykl plod 20g |
Vše pomeleme na prášek, skladujeme v hermeticky
uzavřeném, nejlépe tmavém obalu.
Použití
Na špičku kulatého nože, vždy po jídle, zapíjíme
vodou.
Při dyspepsii spojené s tlakovými bolestmi a nadýmáním.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Odhlenění a mírnění dráždivého kašle
Příprava |
Oman kořen 1 díl |
Podběl květ 1 díl |
Šalvěj list 1 díl |
Jitrocel list 1 díl |
PL směsi vaříme 2 minuty ve 1/4 l vody,
necháme 20 minut vyluhovat.
Použití
3x denně šálek.
Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem
Historie
Nejstarší zmínky o omanu jsou v díle Codex
Constantinopolitanus z roku 512.
Pravděpodobně se v Orientu už ve starověku
oman pěstoval jako kořenová zelenina, stejně jako ve středověku ve střední
Evropě.
Plinius praví, že oman je sám o sobě žaludku škodlivý, ale smísí-li
se s něčím sladkým, je velmi zdravý.
Takovou směs předepsal lékař Julii,
vnučce císaře Augusta: Sušený oman se smísil s mrkví, jeřabinami a švestkami.
Výskyt
Pochází ze střední Asie, pěstuje se po celé Evropě.
Běžně zplaňuje.
Pěstování
Oman je mohutná bylina, které se daří
na kompostech. Je velice vhodná na zakrytí nevzhledných míst.
Vyžaduje
vlhkou humózní půdu s obsahem vápna.
Před výsadbou přidáme starší hnůj
nebo kompost.
Pěstujeme ze semen nebo z kořenových puků, které při
sklizni prostě odřízneme a sázíme do sponu 40x50 cm.
Sběr a sušení
Drogou je oddenek s kořeny - Radix
(rhizoma) helenii, Radix (rhizoma) inulae, Enulae.
Kořeny se sbírají v
září až říjnu ze 2-3letých rostlin. Nikdy se nesklízí na jaře, kdy neobsahuje
prakticky žádné silice.
Rychle se omyjí, podélně rozříznou a suší se ve
stínu, nejlépe zavěšené na niti nebo provázku.
Při sušení umělým teplem
nesmí teplota přesáhnout 40 °C.
Sušené oddenky jsou okrově hnědé s příjemnou
fialkovou vůní, chutnají hořce a kořenně.
Usušená bylina snadno vlhne,
proto je nutné ji skladovat v dobře uzavřené nádobě, popř. občas přesušit.
Dobře uložená bylina si uchovává účinnost až 3 roky.
Jiné použití
Oman je dekorativní rostlina k řezu.
Použití v kuchyni
Rotule
Je to starodávný recept.
Na venkově se oman nakládal
do cukru jako pomerančová kůra (kandoval se). Pak se obaloval ve skořici nebo v
pepři, podobně jako puškvorec nebo zázvor.
Jako lék se jedli 3-4 kousky denně.
Legendy a mýty
Latinský název helenium se dává do spojitosti s údajně
nejkrásnější dívkou starého Řecka - Helenou, kterou unesl Paris.
Tím způsobil
trójskou válku, ve které bojovali starořečtí hrdinové.
Z místa, kam spadly
Heleniny slzy, vyrostly kvítky omanu.