Indikační skupina Adstringens, hemostatikum, antidiarhoikum, obstipans,
antihistaminikum, vulnearium, antihemoroidalium, hypolipidemikum.
Účinné látky Třísloviny, glykosidy, triterpeny, organické
kyseliny, pryskyřice, vosky, silice.
Poznámky k účinným látkám Až 20 % tříslovin, třísloviny katechinového typu,
které se hydrolýzou mění na flobafeny (tormentillová červeň) a glukózu.
Indikace
gastroenteritida
tlumí neinfekční průjmy
úplavice
hemostatické účinky
snižuje hladinu tuků v krevním séru
tlumí projevy alergie
zevně na mokvavé ekzémy, nehojící se kožní trhliny zánětlivé kožní plochy,
bércové vředy
kloktadlo
obklady
výplachy pokožky
nebo sliznic poleptaných žíravinami
paradentóza, záněty dutiny ústní
koupele na hemoroidy
Kontraindikace Vyšší dávky samotné drogy mohou způsobit zvracení.
Kombinace s ostatními bylinami Lze podávat samostatně i do směsí.
Truskavec, kontryhel, medvědice, šalvěj.
Léčivé přípravky jednosložkové Odvar 1/2 KL drogy zalijeme 0,5 l studené vody, necháme přejít
varem, 15 minut vyluhujeme.
Použití 2-3x denně.
Koncentrovaný odvar 2 KL zalijeme 0,3 l studené vody, necháme přejít varem, 15
minut vyluhujeme.
Použití 1 PL vícekrát denně.
Prášek z kořene Sušený kořen rozdrtíme na prášek. Provádíme těsně před
použitím, protože prášková droga ztrácí rychle účinnost.
Použití Vnitřně 4-6x denně na špičku
kulatého nože, zevně jako zásyp k hojení ran.
Tinktura 50 g kořene zalijeme 50% lihem nebo alkoholem (vodka,
slivovice, režná) a necháme v uzavřené nádobě 14 dní vyluhovat. Vylisujeme a
přefiltrujeme.
Použití 30-50 kapek až 4 x denně, zevně na krvácející dásně a
uvolněné zuby nebo na afty. Postižená místa se mohou potírat, nebo se tinktura
ředí vodou a používá se jako kloktadlo.
Použití ve směsích Čaj proti zánětu tlustého střeva
Příprava
Mochna nátržník kořen 20g
Máta peprná nať 20g
Borůvka list 20g
Ořešák list 20g
Heřmánek lékařský lis 20g
Prha (Arnika) květ 20g
Nálev 2 kávové lžičky na šálek vody.
Použití Pijí se 2 až 3 šálky denně. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.
Mast na podporu funkce pohybové soustavy
Příprava
Mochna nátržník kořen 10g
Kostival kořen 10g
Směs vložíme do 250 g rozehřátého nesoleného sádla a
necháme přes noc ležet. Druhý den vše rozehřejeme, scedíme přes gázu a zbytek
vymačkáme. Naplníme vhodné nádobky a uložíme do chladničky.
Použití Potíráme bolestivá místa a teple převážeme. Používáme
ve všech případech pohybových potíží, zvláště tam, kde je bolest lokalizována v
menších plochách. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.
Historie V Evropě je nátržník známý již od 4. století před n. l.
Za válek sloužil jako vynikající prostředek k zastavení krvácení, proti průjmu a na
„vyhánění jedů". Nesměl chybět v žádné samaritánské lékárničce, protože jeho
svíravý účinek býval nenahraditelný.
Výskyt Roste v celé Evropě a v severní Asii. U nás je hojná na
loukách, v lesích, na suchých i vlhkých stanovištích.
Pěstování Nemá žádné zvláštní nároky na půdu ani stanoviště, roste
téměř všude.
Botanický popis V dobrých podmínkách může být Mochna nátržník až 40 cm vysoká.
Oddenek je
až 10 cm dlouhý, na povrchu červenohnědý a na prst tlustý, na konci jakoby
ukousnutý. Na lomu je kořen v mládí zelenavý, později narůžovělý.
Sběr a sušení Drogou je oddenek - Rhizoma tormentillae (Radix tormantillae).
Kořen se sbírá vyrýváním nebo vykopáváním drápkovitými motyčkami časně na jaře a na
podzim. Na jaře se můžeme splést v určení rostliny, proto dáváme přednost podzimnímu
sběru, kdy jej bezpečně poznáme. Čerstvý oddenek má slabou vůni po růži a silně
stahující hořkou chuť. Má poměrně světlou barvu a více zčervená až při sušení.
Oddenky po sběru dáme na hromádku a necháme je „vydýchat". Teprve pak je vypereme
a očistíme od drobných kořínků. Silnější kusy rozřízneme na polovinu. Sušíme na
slunci i ve stínu a dosoušíme umělým teplem při teplotě do 40 °C. Při uložení v
suchu vydrží i několik let.
Jiné použití Starý kořen ve tmě světélkuje stejně jako hnijící dřevo.
Dříve se kořeny používaly k barvení kůží na červeno a k výrobě inkoustu.