zpět

Křen selský

Český název: Křen selský
Latinsky: Armoratia rustikana
Slovensky: Chren dedinský
Německy: Echter Meerrettich
Anglicky: Horse Radish
Francouzsky: Raifort
Španělsky: Rábano silvestre
Rusky: Xрен крестьянский
Lidově: rafán, mořská ředkev, křín, křim, krémový kořen, chřen, český ženšen
Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae)

Indikační skupina
Derivancium, antiseptikum, diuretikum, expektorans, metabolikum, digestivum, tonikum, antirevmatikum.

Účinné látky
Fytoncidy, silice, vitamín C, sacharidy, enzymy, asparagin, glutamin, organické kyseliny, flavonoidy, sinigrin, myrozin, minerální látky.

Poznámky k účinným látkám
Enzym myrozin, glykosid sinigrin.

Indikace Kontraindikace
Žaludeční a dvanácterníkové vředy, zevně u přecitlivělé pokožky.
Ve větších dávkách může dráždit sliznice a má nepříznivé dráždivé účinky na ledvinový parenchym.
Při vnějším použití nejprve vyzkoušíme na menší ploše reakci, použijeme, pouze pokud nedojde k tvorbě puchýřů.
Dlouhodobé vnitřní ani vnější podávání není vhodné.


Kombinace s ostatními bylinami
Nemícháme do směsí s ostatními drogami.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
2 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití
2x denně.


Inhalace
1 PL čerstvě strouhaného křenu zalijeme šálkem vody, necháme projít varem.

Použití
Inhalujeme páry 8-10 minut při zahlenění, chřipce, nachlazení a rýmě.


Víno
Do litrové láhve dáme do 1/5 nastrouhaný křen, zalijeme červeným vínem.
Necháme 10 dní vyluhovat.


Použití
K rozpuštění nebo vypuzení žlučníkových kaménků.
Po 3 dny 1 KL 3x denně, pak už 3x denně 1 PL.
Celá kůra má trvat alespoň 30 dní.

Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Obklad - křenová placka
Kořen křenu nastrouháme (3 díly), smícháme s hladkou moukou (5 dílů), trochou octa a vypracujeme těsto.
Můžeme přidat i 1 díl sádla.


Použití
Z těsta uděláme placku, kterou pak přes plátýnko (ne přímo na kůži) přiložíme na bolestivé místo.
Necháme působit 15-30 minut, dle osobní snášenlivosti. Při delším použití by se na kůži mohl vytvořit zánět až puchýře.
Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji položených tkání a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest.
Používá se při ischiasu, revmatických a neuralgických potížích apod.



Křenová šťáva
Očištěný kořen pokrájíme na kolečka nebo nastrouháme, zasypeme cukrem a vytvořenou šťávu používáme jako léčivý sirup.

Použití
3x denně 1 KL při kašli, chrapotu a jarní únavě.


Křenový sirup
Nastrouhaný kořen smícháme s medem v poměru 1:1.

Použití
KL při chřipce, kašli, nachlazení, rýmě, jako tonikum 3 x denně.


Proti chrapotu
Smícháme lžičku strouhaného křenu, lžičku medu a 1 žloutek.

Použití
Při chrapotu po malých lžičkách každou hodinu.
Rovněž proti kašli a nachlazení.



Použití ve směsích
Čertův elixír sestry Damiány
Příprava
Křen 250g
Česnek 250g
Cibule 250g
Citrón bez slupek a jadérek 250g
Vše rozmixujeme.
Převaříme 3 litry vody a necháme vychladnout.
Rozmixovanou směs smícháme s vychladlou vodou a přidáme 500 g medu.
Nalijeme do čtyřlitrové sklenice, převážeme plátnem a necháme 24 hodin v chladu a temnu.
Pak slijeme do menších skleniček (ne lahví, směs je hustá).


Použití
3x denně 1 kávovou lžičku, zapíjíme vodou nebo minerálkou.
Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie


Historie
Křen pochází z jihovýchodní Evropy, ale postupně zdomácněl po celém evropském kontinentu.
Ve středověku se používal na podporu trávení.
Pro kulinářské účely se začal v Evropě využívat již od 12. století.
Koncem 16. stol. v Německu a Dánsku, kde začali připravovat křenovou omáčku k masu a rybám.
V 17. století se uplatnil i v kuchyni Velké Británie.



Výskyt
Pochází z jihovýchodní Evropy, dnes roste po celé Evropě.
U nás se pěstuje na zahrádkách, především pro kulinářské účely.
Často zplaňuje, v přírodě jej najdeme podél potoků, u cest a plotů, v příkopech a na vlhkých loukách.



Pěstování
I když se často pěstuje jako vytrvalá bylina pro občasné použití, je invazivní a v podstatě nevyhubitelný.
Z každého kousku zakopaného kořene vzejde nová rostlina.
Je lepší pěstovat jej jako jednoletku a brzy na jaře zakopat 30 cm dlouhé částí kořenů ve sponu cca 40 cm do brázd úrodné půdy.
Za sucha dobře zaléváme, koncem podzimu vyryjeme všechny kořeny a uložíme je do beden s vlhkým pískem.



Sběr a sušení
Sbíráme na podzim, v září a říjnu, uchováváme v chladném sklepě v písku.
Křen se používá čerstvý, nesuší se.



Jiné použití
Křen díky bakteriocidním účinkům brání kvašení a plesnivění, proto se na venkově balily potraviny (hlavně maso) do listů.


Použití v kuchyni
K nakládání zeleniny (okurky, červená řepa, míchaná zelenina), čerstvě nastrouhaný k masům, uzeninám, minutkám-
K ochucení hořčice, majonézy, lze přidat do tvarohových a vaječných pomazánek, k rybám, do omáček.
Mladé listy lze použít k ochucení salátů.
Z kořenů se připravuje křenová omáčka.



Legendy a mýty
Křen byl tradiční rostlinou používanou při vymýtání ďábla.
Plinius tvrdil, že křen krotí pohlavní vášně a bystří rozum.



Použití v magii
Na kousky pokrájený se pohazoval po podlahách, schodech nebo na prahy dveří, protože čistil dům od zlomocných sil a odrážel zlá kouzla.
Házel se také za účelem ochrany do rituálních ohňů.


zpět