zpět

Komonice lékařská

Český název: Komonice lékařská
Latinsky: Melilotus officinalis /L./Pallas
Slovensky: Komonica lekárska
Německy: r Gelber Steinklee
Anglicky: Common Meliot
Francouzsky: Méliot officinal
Španělsky: Meliloto oficinal
Rusky: Камертон медицинский
Lidově: komínek, bucharský jetel, kameníček, žlutý komínek, kominice,
konika, koňský jetel, medový jetel, svatojánská kadeř, uherský jetel
Čeleď: Bobovité (Fabaceae)

Indikační skupina
Antikoagulans, expektorans, sedativum, spasmolytikum, antiflogistikum, antikonvulzivum, venofarmakum, vulnearium, hypolipidemikum, emoliens.

Účinné látky
Kumariny, melilotin, dikumarol, kyselina močová, kyselina allantoinová, pryskyřice, tanin, alantoin, třísloviny, fytoncidy, cholin.

Poznámky k účinným látkám
Kumarinové glykosidy - melilotin, dikumarol. Purinové látky - alantoin.

Indikace Kontraindikace
Poruchy srážení krve, zvláště pokud jde o nedostatek srážlivostních faktorů VII-IX-X.
Nepodávat před operací.
Předávkování může vést k otravě, projevující se zvracením, bolestí hlavy, závratí a ospalostí.
Může vzniknout i spontánní krvácení.
Neužívat dlouhodobě. Dodržovat přísně terapeutické dávky.

Kombinace s ostatními bylinami
Podáváme samostatně, lze použít i do směsí, ale vždy s vědomím prudkého působení byliny.


Léčivé přípravky jednosložkové
Macerát
1 KL zalijeme 0,2 l vroucí vody, necháme macerovat 8 hodin, přihřejeme na vlažnou teplotu.

Použití
2x denně.


Nálev
1 KL spaříme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat.

Použití
Pijeme po doušcích, 1-2x denně.


Víno
Do 1 l červeného vína přidáme 10 g sušené natě, necháme 9 dnů vyluhovat.
Občas protřepeme. Přefiltrujeme.

Použití
První 3 dny 1 KL 3 x denně, poté 1 PL 3x denně, vždy před jídlem, po dobu 14 dnů.
Kůra se může za 3 měsíce opakovat, ale nesmí se absolvovat vícekrát než 4 x do roka.


Proti lámavosti cév a červeným nitkám na stehnech
Odvar
2 PL spaříme 1/2 l vroucí vody, vaříme 10 minut, ihned scedíme.

Použití
Obklady na změkčování zatvrdlin, odstranění otoků, na vředy, rány, křečové žíly.


Historie
Již Dioskurides doporučuje komonici zevně ke změkčení vředů, při vyrážkách a vnitřně při žaludečních bolestech.
V klášterním léčitelství byla považována za močopudnou a potopudnou, hojící rány a tišící bolesti.
Hieronymus Bock ve svém Novém bylináři uvádí jako typické oblasti použití ušní bolesti, „horkost očí", zatvrdliny dělohy a vředy.
U lidu prostého byla komonice jedním z nejpoužívanějších prostředků proti hemoroidům a křečovým žilám.


Výskyt
Roste po celé Evropě.
U nás podél cest, na železničních náspech, kamenitých stráních.


Pěstování
Semena nasbíraná v přírodě můžeme rozhodit po zahrádce, komonice se uchytí všude jako plevel.
Vyséváme koncem jara do úrodné, dobře propustné půdy na přímé slunce.


Sběr a sušení
Drogou je kvetoucí nať - Herba meliloti. Sbírá se v období květu v červenci a srpnu sežínáním horních částí lodyhy.
Nejcennějšími částmi rostliny jsou listy, květy a měkké části lodyhy do tloušťky 5 mm.
Ty se suší ve stínu, ve vrstvě silné nejvýš 7 cm, nebo ve svazcích, zavěšených v průvanu.
Při vadnutí voní komonice pronikavě po kumarinů, takže se musí sušit odděleně za dobrého větrání.
Při umělém sušení nemá teplota přestoupit 35 °C.
Droga se musí skladovat v neprodyšných obalech, kde pak vydrží i 2 roky.


Jiné použití
Usušená ve skříni nejen krásně voní, ale je i přirozeným prostředkem proti molům. Je vhodná i jako pícnina a zelené hnojivo.
Pro svoji vůni byla přidávána do dýmkového tabáku a rozemletá na prášek do šňupavého tabáku.


Použití v magii
Vázaná do kytic nebo do věnců se zavěšovala u dveří do domu.
Když se schylovalo k dešti, byla její pronikavá vůně cítit po celém domě.
Zavěšuje se pro ochranu domova nebo v autě.

zpět