Hořec žlutý
Český název:
Hořec žlutý
Latinsky:
Gentiana lutea L.
Slovensky:
Horec žltý
Německy:
gelber Enzian
Anglicky:
Yellow Gentian
Francouzsky:
Gentiane jaune
Španělsky:
Gentiana amarilla
Rusky:
Гореча́вка, Генциа́на жёлтая
Lidově:
žlučník, trlič, postřelenec,
nepravá angostura, gencián, encián
Čeleď:
Hořcovité (Gentianaceae)
Indikační skupina
Amarum, neurostimulans, stomachikum, anthelmintikum,
antianemikum, hepatikum, cholagogum, tonikum, vulnearium.
Účinné látky
Hořké glykosidy, zejména amarogentin a gentiopikrin,
terpeny, alkaloidy, slizy, pektiny či inulin.
Indikace
-
v ústech vytváří více slin a trávicích fermentů
-
žaludeční katar
-
nadýmání
-
žaludeční slabost
-
tlumí dyspeptické projevy při poruchách funkce žlučníku, jater a slinivky
-
podporuje krvetvorbu
-
podporuje funkce centrální nervové soustavy
-
proti střevním parazitům
-
podporuje tvorbu červených a bílých krvinek
-
tonikum v rekonvalescenci po těžkých chorobách
-
zevně na nehojící se a zduřelé rány zevně obklady při revmatismu
Kontraindikace
Při žaludečním a dvanácterníkovém vředu, krvácení ze zažívacího
ústrojí, při akutních zánětech v trávicím traktu, v těhotenství, kojení.
Opatrnost je
třeba při hypertenzi.
Předávkování způsobuje překrvení sliznic trávicího traktu,
bolesti hlavy, odpor až zvracení.
Kombinace s ostatními bylinami
Oman, puškvorec, pelyněk, řebříček, máta, meduňka a další.
Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev
1 KL suchého drceného kořene přelijeme 1/2 l vroucí vody.
Vyluhujeme 15 minut.
Použití
Pijeme vychladlý, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.
Odvar
1 KL suchého drceného kořene povaříme v 1/2 l vody 15 minut,
necháme vyluhovat 10 minut.
Použití
Pijeme vychladlý, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.
Macerát
1/2 KL drceného kořene
zalijeme 2 sklenkami studené vody, necháme přes
noc macerovat.
Ráno přecedíme.
Použití
Pijeme chladný, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.
Prášek
Suchý kořen rozdrtíme a přesijeme na sítku.
Použití
3x denně na špičku kulatého nože, 20 minut - 1/2 hodiny před
jídlem.
Zapíjíme vodou.
Tinktura
1 KL suchého drceného kořene zalijeme 200 ml lihu 50% nebo jiného
destilátu.
Dobře uzavřeme a necháme 14 dní vylouhovat za občasného protřepání.
Přefiltrujeme.
Použití
3x denně 10-20 kapek na lžíci vody, 20 minut až 1/2 hodiny před jídlem.
Bylinný balzám
70 g čerstvé byliny nebo drogy přelijeme 150 g (asi 175 ml) 40% lihu
nebo jiného alkoholu, dobře protřepeme.
Po 3 dnech vmícháme do výluhu 200 g medu a vše
znovu dobře protřepeme.
Další den je balzám připraven k použití.
Použití
4x denně 1 KL směsi na sítko z nerezu nebo umělé hmoty, směs
propasírujeme do šálku lžičkou z umělé hmoty.
Pak přelijeme 125 ml převařené vody.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Víno z hořce
30-50 g drceného kořene
přelijeme 1 l bílého vína.
Necháme macerovat v dobře uzavřené láhvi za občasného protřepání
po dobu 8-10 dnů.
Přefiltrujeme.
Použití
2-3x denně cca 50 ml,
1/2 hodiny před jídlem.
Použití ve směsích
Elixír dlouhého života
Je to starý ruský lékárenský recept na „Elixírům ad longam vitam"
(Dr. Čermák).
Příprava
Příprava |
Sabur 25g |
Měsíček květ 40g |
Zelený čaj 30g |
Oddenek reveně 20g |
Hořec žlutý kořen 10g |
125 g směsi přelijeme 600 ml posílené vodky (do 0,5 l vodky
přidáme 100 ml koncentrovaného lihu z lékárny).
Za každodenního protřepávání
vyluhujeme 7 dnů. Osmý den necháme uklidnit a poté zfiltrujeme.
Použití
Jako mimořádně účinný univerzální
prostředek, který posiluje, zlepšuje
řadu fyziologických funkcí.
Tím, že působí i antiskleroticky, vlastně prodlužuje
život, proto elixír dlouhého života.
Obvyklé dávkování se pohybuje v rozmezí 3x
denně 20-25 kapek.
Zdroj: J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie
Směs tinktur
Příprava |
Tinktura hořcová 30g |
Tinktura skořicová 20g |
Tinktura chinová 10g |
Použití
10-20 kapek na lžíci vody při poruchách trávení, horečnatých
infekcích se zimnicí.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Při slabé funkci jater
1 KL kořene hořce a 1KL máty peprné přelijeme šálkem vroucí
vody, necháme 10 minut vyluhovat.
Použití
Před obědem a večeří jednu vinnou sklenku.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin
Výskyt
Původem je hořec z východních Karpat,
dnes je rozšířený v jižní a střední Evropě a v Malé Asii.
Roste v horských oblastech - v Pyrenejích, Alpách, Karpatech.
U nás roste na Šumavě, v Krkonoších.
Na Slovensku na Velké Fatře a ve Vysokých
Tatrách.
Hořec je chráněnou rostlinou, proto se pro léčivé a farmaceutické účely
pěstuje.
Pěstování
Rozmnožuje se semeny, ale pak trvá delší dobu, než
vykvete.
Semena vyséváme v listopadu do truhlíků na povrch, zakryjeme chvojím a
necháme přes zimu venku, za občasného zalévání.
Může se množit kořenovými řízky, které sázíme hluboko do výživné půdy.
Dobře
prospívá v oblastech s mírnou zimou.
Vyžaduje vlhkou, hlubokou půdu bohatou na
živiny, vápenatou.
Když na jaře vyklíčí, přikryjeme jej vrstvou rašeliny,
ponecháme přes léto na mírném slunci a kropíme.
Přezimuje v truhlících.
Až
třetím rokem z jara vysazujeme sazenice do sponu 60 x 60 cm do hlubokých jamek,
aby se nepoškodily tenké kořínky.
Kvete v 6.-7. roce po výsevu.
Sběr a sušení
Drogou je kořen - Radix gentianae.
Sbírá se od srpna do
září od čtvrtého roku růstu rostliny, nejlépe však až šestým rokem.
Po sběru se
očistí, podélně rozřízne (ihned po sklizni, aby nedošlo k fermentaci).