Český název:Jahodník obecný Latinsky:Fragaria vesca L. Slovensky:Jahoda obyčejná Německy:Wald-Erdbeere Anglicky:Wild Strawberry Francouzsky:Fraisier des bois Španělsky:Fresa, Fragaría Rusky:Ягодник общий Lidově:zemnice, podzemek Čeleď:Růžovité (Rosaceae)
Poznámky k účinným látkám Vitamín C (až 100 mg na 100 g), železo, pektiny,
karoten v plodech, třísloviny (list 5 %, kořen až 10 %), až 15 % cukru,
flavonoidy kvercitrin a kvercetin, cukry - hlavně glukóza a fruktóza.
Indikace
močopudný účinek, působí na rozpadání močových konkrementů
při chorobách jater, reguluje tvorbu žluče
horečnatá onemocnění
při infekčních průjmech
zlepšuje metabolismus kyseliny močové, na „čištění krve",
vyplavuje škodlivé látky z těla
zlepšuje stav cév, snižuje lámavost vlásečnic, preventivně
na aterosklerózu a hypertenzi
podpůrný účinek při rakovině
plody při revmatismu, dně, regulují látkovou výměnu,
zlepšují trávení a metabolismus
plody při chudokrevnosti, na posílení srdce i nervů
zevně koupele na hemeroidy, při zánětech v dutině ústní
Kontraindikace Listová droga je vhodná i pro dlouhodobé užívání.
Plody jsou alergotropní, po požití vzniká u disponovaných jedinců vyrážka.
Alergii lze utlumit současným podáváním s mlékem.
Kombinace s ostatními bylinami Jahodník je vhodný pro nejrůznější směsi.
Léčivé přípravky jednosložkové Čerstvé plody Používáme v době zralosti 1/2-1 kg denně proti
revmatismu a jako metabolikum.
Nálev z listů a kořenů 1 KL na 1/4 l vody, 3 x denně, roborans a
sedativum. Může barvit moč do červena, není na závadu.
Nálev 1 KL listové drogy zalijeme 1/4 l vroucí vody,
necháme 15 minut vyluhovat.
Použití 3x denně šálek, v léčebné indikaci a jako tonikum.
Při fermentaci listů můžeme pít i místo běžného čaje dlouhodobě.
Odvar 2 KL listů přelijeme 1/4 l vody, povaříme 5 minut,
necháme 15 minut vyluhovat.
Použití 3x denně při průjmu, horečnatých onemocněních,
žlučníkových a jaterních potížích, na pročištění krve. Zevně k výplachům a
kloktání při zánětech v dutině ústní, sedací koupele při hemoroidech.
Použití Pijeme 3-4x denně půl sklenice před jídlem. Čaj má
celkově posilující a povzbuzující účinek. Zdroj: Jiří Cingroš: Sám sobě doktorem
Použití ve směsích Čaj proti nachlazení, chřipce, angíně
Příprava
Jahodník list 25g
Lékořice kořen 25g
Ostružiník list 25g
Použití 3 až 4 šálky denně. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.
Čaj proti ekzému
Příprava
Jahodník list 10g
Tymián nať 10g
Heřmánek lékařský květ 10g
Lípa květ 10g
Levandule květ 10g
Smetánka lékařská kořen s listem 10g
Použití 3x denně šálek čaje po jídle. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.
Čaj proti zánětu žaludku
Příprava
Jahodník nať 30g
Andělika kořen 30g
Použití 2 až 3 šálky denně. Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.
Historie Od 14. století probíhaly ve Francii pokusy s jejich
šlechtěním. V 17. století byl z Ameriky dovezen jahodník virginský
(Fagaria Virginiina) a chilský (Fagaria chiloensis), které se začaly
nejprve pěstovat ve Francii. V Holandsku byly tyto dva americké druhy zkříženy
a vznikla tak odrůda, ze které vycházejí dnešní kultivary, zahradní jahody.
Jahody byly známé už v Antice, jahodníkové listy používali k přípravě osvěžujícího
nápoje. Již Hippokrates a Plinius se zmiňují o rozšíření jahodníku a jeho
používání, ve starších dílech je to Saxonův soupis rostlin z 10. století.
Výskyt Jahodník je rozšířen v Evropě a v Asii. U nás hojně na
pasekách ve světlých lesích, na stráních, v příkopech od nížiny do horského pásma.
Pěstování Mladé šlahouny s dceřinými rostlinami zasadíme na jaře
nebo na podzim. Nebo na jaře vyséváme semena pod sklo (sejeme je na povrch a
udržujeme ve vlhku - klíčení bývá pomalé a nestejnoměrné). Sázíme na slunce nebo
do polostínu, do jakékoli půdy, kromě jílu.
Sběr a sušení Drogou je list - Folium fragariae, léčebně se využívají i
plody. Listy se sbírají šetrným uštipováním celých listů i s krátkým řapíkem, a to
od období plného květu až do pozdního léta. Nejlepší drogu poskytuje sběr v květnu
kolem sedmé hodiny ranní. Suší se ve stínu, v dobře větrané místnosti, nebo také
umělým teplem při teplotě do 45 °C. Dobře usušená droga má tmavě zelenou barvu a
trpce hořkou chuť. Při správném uložení vydrží i dva roky. Plody se suší co
nejrychleji, neboť při delším skladování nebo pomalém sušení hořknou. Jsou výbornou
dietetickou složkou potravy při chudokrevnosti, nedostatku vitamínů, při poruchách
metabolismu, při skleróze a vysokém tlaku. Listy pěstovaných vyšlechtěných odrůd
nemají léčivý účinek, naopak plody můžeme používat v čerstvém stavu jak lesní, tak i
zahradní.
Použití v kuchyni Čerstvé listy lze použít do salátů. Lze použít jako
náhradu pravého čaje, je velice chutný. Chutnější čaj se připraví z fermentovaných
listů. Čerstvé listy nejprve válečkem trochu porušíme, rozložíme je na čistou
utěrku a pevně srolujeme jako závin. Necháme asi 2 dny mírně zapařit, pak rozbalíme
a dosušíme. Listy dostanou tmavší barvu a čaj z nich ve velice chutný. Čaj
je vhodný i pro ty, kteří nemohou pít pravý čaj pro jeho obsah alkaloidů.
Výborná je kombinace s listy maliníku a ostružiníku.
Veterinární použití Odvar z listů a plodů v poměru 1 váhový díl drogy nebo
čerstvých rostlin ku 10 váhovým dílům vody. Při průjmech a zánětlivých procesech
žaludku a střev, ale také jako prevence hypovitaminózy. Vnější užití je při
mokvajících a krvácejících poraněních jako obklady.
Použití v kosmetice Kdo nemá přecitlivělou pokožku nebo alergii na jahody,
může si připravit rozmixováním jahod a tvarohu s mlékem na hustou kaši regenerační
pleťovou masku. Nanášíme na obličej, necháme působit 20 minut, poté smyjeme
vlažnou vodou. Lze použít i zahradní jahody.
Legendy a mýty Děti, které chodily do lesa na jahody, musely tři první
obětovat dušičkám. Tento zvyk pochází z dob starověku, kdy se oběti přinášely
lesním duchům.