zpět

Vlaštovičník větší

 

Český název: Vlaštovičník větší

Zkrácený název: VLAŠTOVIČNÍK

Latinsky: Chelidonium majus L.

Slovensky: Lastovičník väčší

Německy: s Schöllkraut

Anglicky: Greater Celandine

Francouzsky: Grande eclair, Chelidoine grande

Španělsky: Celidonia major

Rusky: Čistotel bolšoj

 

Lidově: hadí mlíč, barvička, bělmové kořeny, boží dar, boží list, boží milost, bradavičník, celadoun, podplotníček, žlutníček, zlatý kořen, zlatič, tendelín, srábek, celoděj, psá mlíko, cendelína, oční bylina, německé opium, lastovka, krvavá bylina, roupové koření, žlutokrev, sapon

 

Čeleď: Makovité (Papaveraceae)

 

Indikační skupina:

Sedativum, cytostatikum, vazodilatans, spasmolytikum, cholagogum, emmenagogum, antibiotikum, bronchospasmolytikum, dermatologikum, vulnearium, gynekologikum.

 

Účinné látky:

Alkaloidy, chelidonin, berberin, chelerythrin, sanguinarin, protopin, alfa-alookryptin, flavonoidy, silice, aminy, enzymy, kyselina citronová, kyselina jablečná, kyselina chelidonová.

Poznámky k účinným látkám: Alkaloidy -  chelidonin, berberin, chelerythrin, sanguinarin, protopin, alfa-alookryptin, Obsah alkaloidů v nati volně rostoucích rostlin kolísá od 0,175 do 1,185%, u rostlin pěstovaných od 0,370 do 0,845%. V kořenech je obsah vyšší (0,5-3%). V současné době je známo cca 20 alkaloidů. Ty se svou strukturou blíží alkaloidům opiovým. Jsou tzv. isochinolinového typu. Působí baktericidně a cytostaticky.

 

Indikace:

-       sedativum, tlumí křečové bolesti

-       rozšiřuje věnčité cévy, což je výhodné např. při angině pedtoris

-       prohlubuje srdeční činnost, uvolňuje křeče bronchů a střev

-       tonizuje dělohu, reguluje menstruaci

-       zvyšuje tvorbu a vylučování žluči

-       výrazné antibiotické působení na bakterie i některé prvoky, např. Trichomonas vaginalis, způsobující vaginální výtoky

-       tlumí dráždivý kašel, dokáže předcházet astmatickým záchvatům, tlumí křeče průdušek

-       tlumí křeče v močovém ústrojí a ve žlučových cestách

-       tlumí bušení srdce

-       zevně u mikrobiálních ekzémů, na nehojící se, zejména hnisavé rány, bércové vředy

-       cytostatický účinek

-       proti kožním plísním

 

Lékové formy:

Tinktura - 10-30 kapek, 2-4 x denně

Nálev - 2 KL na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat, 2-3 x denně

Čerstvá šťáva - 2-3 g, max. 5 g denně, ředit vodou, po lžících po celý den

Mast - pro zevní použití

Částečná koupel - z odvaru 3 PL na 1 l vody, rukou proti alegiím, nohou proti plísním, 10-15 minut, 1-2 x denně

 

Kontraindikace:

Předávkování způsobuje pálení v ústech a krku, průjmy, zvracení nebo i krvácení z trávicího ústrojí a potíže s dechem, při velkém předávkování i centrální otravu. Aplikace čerstvé šťávy na bradavice je zcela bezpečná, pokud se ovšem nejedná o névus. Použití čerstvé šťávy na vkapávání do oka, jak uvádí někteří bylináři, je hazardní a nebezpečné. Droga působí prudce, proto její indikace patří do rukou odborníků.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Podáváme i samostatně, ale především ve směsích, kde její hmotnost nemá překročit 15-20%.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Tinktura:

Příprava: čerstvou nať vložíme do sklenice, zalijeme 40% lihem, aby byla ponořená, necháme vyluhovat 14 dní na sluníčku nebo teplém místě za občasného protřepání.

Použití: 10-30 kapek, 2-4 x denně

 

Nálev:

Příprava: 2 KL drogy spaříme  1/4 l vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití: 2-3 x denně šálek.

 

Čerstvá šťáva:

Příprava a použití: 2-3 g, max. 5 g denně, naředíme vodou 1:2, užíváme po lžících po celý den.

 

Mast z čerstvé byliny:

Příprava: do 100 g vhodného masťového základu vmícháme 12-15 g čerstvé šťávy. Můžeme konzervovat přídavkem 1 g práškového Septonexu na 100 g masti.

Použití: pro zevní použití na ekzémy, bércové vředy, lupénku.

 

Mast z práškované drogy:

Příprava:  Vlaštovičník nať (prášek)    10g

                    Lanolin                                  10g

                    Vazelína                                10g

                    Kyselina karbolová 0.25% 10 kapek

Použití: léčí počáteční stádium tuberkulózy, lupénku, rakovinu kůže, mozoly.

 

Prášek dle MUDr. Vácslava Štefana Čermáka:

Příprava: na jaře nebo v časném létě vykopeme rostlinu i s kořenem. Rychle ji omyjeme čerstvou studenou vodou, a vylisujeme z ní (třeba i mletím) šťávu. Získanou tekutinu přefiltrujeme přes dvě vrstvy mulu do skleněné nádoby, tu přikryjeme dvěma vrstvami celofánu a upevníme gumičkou. Úplný hermetický uzávěr není vhodný. Sklenici ponecháme v pokojových podmínkách. Šťáva začne brzy kvasit, což se projeví pěnou a unikáním plynů kolem uzávěru. Za 7-8 dní je proces kvašení ukončen, nádobu můžeme otevřít, přičemž uniká čpavý plyn. Dole zůstane usazen chlorofyl, nad ním je vlastní šťáva. Tu 3x přefiltrujeme a po každé filtraci ji necháme 24 hodin ustát. Tekutinu pak přechováváme v chladničce, kde vydrží dost dlouho.

Hustý usazený chlorofyl rozlijeme na talířky a usušíme na slunci. Vyschlou vrstvu seškrábeme, dosušíme umělým teplem kolem 35°C a utlučeme v třecí misce na prášek, který smícháme s dalšími ingrediencemi takto:

65% vlaštovičníkového prášku (v krajním případě lze náhradně použít práškovanou nať)

25% práškované nati máty peprné

10% práškovaného kořene kopytníku evropského (Asarum europaeum L).

Použití:

-       mazání při ekzému, svědění kůže, plísni, furunkulóze, na ošetření spálenin, peleptané pokožky, na omrzliny, opařeniny, zánět lméčné žláhy. Podporuje též hojení sliznic a lze jím ošetřovat i povrchově dostupné nádorky.

-       Mazání připravujeme rozmícháním prášku v tukovém médiu. Může to výt čisté vepřové sádlo, prostá mast z lékárny (ungentum simplex, tj. zušlechtěné sádlo) nebo potravinářský olej, nejlépe arašídový nebo olivový, náhradně slunečnicový.

-       Šňupání prášku, případně vkapávání očním kapátkem roztoku prášku v destilované vodě v poměru 1:2 do nosu léčí ztrátu čichu, chronickou rýmu a různá narušení ností sliznice

-       Roztok v destilované vodě v poměru 1:10 léčí mnohé oční neduhy od zánětu spojivek a ž po šedý zákal (nejprve zkusíme prokápnout oko roztokem 1:12,5).

Vnitřně:

-       léčí zánět žaludku, žaludeční a dvanáctníkové vředy

-       jaterní choroby, včetně žloutenky nejrůznějšího původu, s výjimkou tzv. žloutenky obstrukční vzniklé zaklíněním kaménků ve žlučovodu, která je ovšem indikací

k okamžitému chirurgickému výkonu

-       příznivě ovlivňuje cukrovku II typu

-       posiluje srdce

-       snižuje krevní tlak

-       má účinky antisklerotické

-       příznivě ovlivňuje léčbu střevních chorob - v této indikaci lze s výhodou použít též miniklyzmata, kdy po stolici aplikujeme balonkem 100 - 125ml roztoku 1:15 v destilované vodě.

Dávkování:

Zevně aplikujeme mazání nebo vodný roztok 1:15 obvykle 2 x denně. Vnitřně podáváme prášek v dávce od „na špičku nože" až po „na špičku kulatého nože". Začínáme malou dávkou, kterou můžeme postupně zvyšovat. Maximální jednotlivá dávka prášku činí 1 mocca lžičku. Podáváme zpravidla 3-4 x denně.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Použití ve směsích:

Protirakovinný nálev:

Příprava:  Vlaštovičník nať               1 díl

                    Kopřiva list                       1 díl

                    Měsíček květ                   1 díl

Polévkovou lžíci směsi zalijeme sklenicí vroucí vody a necháme louhovat v termosce přes noc. Scedíme.

Použití: Půl sklenice nálevu ráno na lačný žaludek a druhou polovinu před večeří. Brání šíření rakovinných metastáz.

Zdroj: Jiří Cingroš: Sám sobě doktorem

 

Leukémie:

Příprava:  Vlaštovičník kořen         4 díly

                    Rdesno hadí kořen       4 díly

                    Zemědým nať                3 díly

U vlaštovičníku můžeme náhradně použít i nať. 10 dní vyluhujeme v poměru 1:5 v 65% etanolu (spiritus dilutus).

Použití: tinkturu doporučoval Čermák podávat v denní dávce průměrně 5 kapek na 1kg tělesné hmotnosti a den, rozdělené na 3-4 dílčí dávky. Při leukémii, agranulocytóze, Hodgkinově nemoci apod.

Zdroj:J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Přípravek proti kožní plísni:

Příprava:  Vlaštovičník nať       100g

                    Šalvěj list                    50g

                    Tymián nať                 50g

Celou dávku směsi dáme do láhve, přelijeme 1 litrem Alpy, dobře uzavřeme a za občasného promíchávání necháme 3 týdny macerovat. Potom scedíme, vylisujeme a zfiltrujeme. 1 díl tohoto výtažku smísíme se 3 díly 8% octa.

Použití: Směsí několikrát denně potíráme pečlivě omyté nohy

Zdroj: J. Bodlák, Praktická Fytoterapie

 

Historie:

Řecky „chelidónion" od chelidón = vlaštovka, snad odtud, že rozkvétá s příchodem vlaštovek. Ale Plinius sděluje pověst o báječné moci, již dobře znají vlaštovky a léčí šťávou mláďatům oči. I kdyby jim je někdo jehlou vypíchal, vlaštovičník jim zrak vrátí. A tím byla dána indikace pro ušní choroby, udržovaná dlouho do středověku i dále. Těžko si představíme leptavou šťávu, která vskutku s úspěchem odstraňuje bradavice, na choulostivé oko. Ve středověku nabyl vlaštovičník nové slávy ze zcela jiného důvodu. Alchymisté si vyložili jméno chelidonium jako coeli donum = dar nebes, a věřili, že šťáva obsahuje čtyři živly a že jim pomůže nalézt kámen mudrců.

 

Legendy a mýty:

Vlaštovičník ohlašoval spolu s návratem vlaštovek přicházející léto. Jasně žluté koberce květů na zemi jsou odrazem slunce na nebi, dokladem jeho narůstající síly, tj. teploty, kterou vyzařuje, a současně oznamují významné prodloužení dnů. Na pozdrav této rostoucí síle slunce se květy přidávaly do rituálních kadidel a věnců na svátek Ostara a Beltaine a podobně se oslavoval i jeho zenit v době letního slunovratu.

 

Výskyt:

Vyskytuje se po celé Evropě a mírném pásmu Asie. Zavlečen byl i do Severní Ameriky. U nás roste hojně na stinných vlhkých místech v křovinách, na zahradách, rumištích a u lidských obydlí.

 

Pěstování:

Na podzim vyséváme semena nebo na jaře rozdělíme staré rostliny a zasadíme do suché, vápenité zeminy na slunci nebo ve světlém stínu. Rostliny se běžně volně vysemeňují, ale jen zřídka působí nesnáze svým rozrůstáním.

 

Botanický popis:

Vytrvalá, plevelná bylina. Z válcovitého, mnohohlavého oddenku vyrůstají vzpřímené, rozvětvené lodyhy, hustě porostlé vlnatými chlupy. Listy jsou střídavé, lichozpeřeně dělené, na lícní straně světle zelené, na rubu modrozelené, řídce chlupaté. Žluté květy se čtyřmi korunními plátky vytvářejí chudé okolíky na konci dlouhých stopek. Kvete od června do září. Plod je šešulovitá tobolka s hnědými, vejčitými semeny uvnitř. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi s oranžovou, jedovatou šťávou.

 

Sběr, sušení:

Drogou je kvetoucí nať - Herba chelidonii, někdy i oddenek - Radix chelidonii.

Nať se sbírá v rukavicích, seřezáváním celých rostlin v počátku květu v květnu a červnu. Suší se ve stínu, v tenkých vrstvách a za dobrého větrání. Při umělém sušení nemá teplota přestoupit 35°C. Správně usušená droga má přirozeně zelenou barvu, omamně páchne a chutná hořce.

Nejvyšší účinnost vykazuje jarní vlaštovičník, sbíraný do dne letního slunovratu. Pak účinnost zvolna klesá a byliny trhané po podzimní rovnodennosti mají již minimální účinnost.

Oddenek sbíráme na podzim, kdy má nejvyšší obsah účinných látek.

 

Emocionální využití:

Vlaštovičník přináší radost a zbavuje deprese.

 

Použití v magii:

Noste snítku vlaštovičníku u sebe pro ochranu a vyhnutí se nástrahám, jako ochrannou rostlinu ji lze použít i např. k soudnímu přelíčení. Pomáhá při útěku z nastražené pasti a při nespravedlivém uvěznění.

 

Vlaštovičník je prastarou bylinou mágů a alchymistů - byla považována za jedinou bylinu, která v sobě nese všechny živly (oheň, zemi, vodu i vzduch) stejným dílem.

 

zpět