zpět

Třezalka tečkovaná

 

Český název: Třezalka tečkovaná

Zkrácený název: TŘEZALKA

Latinsky: Hypericum perforatum L.

Slovensky: Ľúbovník bodkovaný

Německy: das Johaniskraut, die Hautheu

Anglicky: Common Saint John's Wort

Francouzsky: Millepertuis perforé

Španělsky: Hipericón

Rusky: Zveroboj prodyrjavlennyj

 

Lidově: bylina sv. Jana., kvítí Panny Marie, červený zvoneček, svatojánská bylina, čarovník, krevníček, které připomíná krev.

 

Čeleď: Třezalkovité (Hypericaceae)

 

Indikační skupina:

Nervinum, antiflogistikum, diuretikum, adstringens, kardiotonikum, sedativum, antiastmatikum, stomachikum, analgetikum, hepatikum, antibiotikum, venofarmakum, antihemoroidalium, metabolikum, vulnearium, analeptikum, hypolipidemikum

 

Účinné látky:

Silice, hypericin, pseudohypericin, flavonoidy, hyperosid, rutin, kvercitrin, třísloviny, hyperforin, provitamín A, vitamín C, pryskyřice, organické kyseliny, kyselina chlorogenová, kyselina kávová, kyselina askorbová, pinen, cineol.

Poznámky k účinným látkám: v siličných kanálcích obsahuje antracénové deriváty hypericinu a pseudohypericinu - mají protivirový účinek při infekcích způsobených viry a retroviry, antidepresivní účinek. Flavonoidy - glykosid hyperosid, rutin a kvercitrin 0,5-1%. Barvivo hypericin. Katechinové třísloviny.

Obsah látek kolísá podle místa výskytu. Obsah tříslovin se skladováním zmenšuje.

 

Indikace:

-       u onemocnění nervové soustavy, kde působí jako trankvilizér - odstraňuje úzkost, pocity psychického napětí, neklid, lehčí deprese, poruchy koncentrace a spánku, denní únavu a apatii, je účinný při neurastenii, panickém syndromu. Účinek se však projeví až po asi 10 dnech podávání.

-       odstraňuje nespavost a celkovou vyčerpanost

-       při psychovegetativních poruchách, např. přetlaku a bolestech žaludku, pocitech závratí a silném pocení.

-       poruchy trávicí soustavy - žaludeční neuróza, vředová choroba, nechutenství

-       příznivě ovlivňuje funkci jater, žlučníku, slinivky břišní

-       působí antibioticky a protizánětlivě

-       pro diuretický a protizánětlivý účinek se používá do ledvinových protizánětlivých směsí

-       po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky.

-       pomáhá při rehabilitaci po mozkových příhodách (používáme současně obklady, masáž třezalkovým olejem a pitnou kůru)

-       tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn

-       při léčbě hemoroidů (kombinujeme nálev s koupelemi, v těžších případech použijeme i k rektálním výplachům)

-       do směsí pro redukci tělesné hmotnosti

-       mírné kardiotonikum

-       při těžkých, srdce ohrožujících chřipkách s arytmiemi, fibrilacemi apod.

-       pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu

-       zvyšuje tělesnou výkonnost. Protože vyšší tělesná výkonnost působí pozitivně na celkovou látkovou výměnu, a zejména na výměnu tuků, je vhodná i jako prevence proti poruchám krevního oběhu.

-       je základní bylinou při skleróze multiplex. Léčba musí být douhodobá a nepřerušovaná.

-       v pediatrii se uplatňuje ve směsi s řebříčkem proti nočnímu pomočování.

-       koupele na hemoroidy, ekzémy (včetně těžkých forem - výsledky se projeví po 6-8 týdnech léčby).

-       třezalkový olej léčí zevně zanícené rány, pohmožděniny, zlomeniny, spáleniny (i od sluníčka), bércové vředy, hemoroidy.

 

Lékové formy:

Nálev - 1KL na 125ml vody, 2-4 x denně.

Tinktura - od 10 do 40 kapek podle stavu nemoci, hmotnosti a vnímavosti nemocného. Při bolesti hlavy, žlučníku, nespavosti. Na cukr při kašli, nervové slabosti, neklidu, přepracovanosti.

Lihovodný roztok - 1 KL tinktury přidáme do 250 ml nálevu.

Vinný odvar - 1KL na 2 dl bílého suchého vína, vaříme 3 minuty, 10 minut vyluhovat.

Olej - potírání, masáže, obklady.

Koupel - 400 g drogy na 3 l vody, povařit 10 minut, 10 minut vyluhovat, vlít do koupele. Nespavost, předrážděnost, hemoroidy, svalové bolesti.

 

Kontraindikace:

Podezření na probíhající nádorový proces. Při léčbě horečnatých infekčních chorob, při těžším poškození jater a ledvin není léčba třezalkou vhodná. Při léčbě je zakázáno opalování a pobyt na sluníčku

Těžší formy cukrovky, pylové alergie, velmi nízký krevní tlak. Po 3 týdnech léčby na týden přerušit podávání.

Při dlouhodobém podávání vyvolává zúžení cév a zvyšuje tlak.

Alkohol a jiné prostředky nemají na účinky třezalky vliv.

Neměla by se podávat v prvním trimestru těhotenství a při kojení.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Máta, benedikt, řebříček, jitrocel, chmel, lékořice, kopřiva, šalvěj, měsíček, heřmánek, pampeliška, kozlík, meduňka.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Nálev:

Příprava:  Třezalka nať 2-3 kávové lžičky

                    Voda      -        šálek

Spařit, vyluhovat 5 minut. Nálev je koncentrovanější než u většiny ostatních bylin, pijeme však jen polovinu šálku, 2-4x denně.

Použití: Při úzkostech, neklidu, nespavosti, vyčerpanosti a nervových chorobách všeho druhu.

 

Třezalkový olej:

Příprava:  Třezalka čerstvé květy         1 díl

                    Olej slunečnicový, olivový

                    nebo arašídový                    3 díly

Po dobu dvou týdnů macerujeme na slunci, občas obsah protřepeme. Výsledná barva oleje je sytě červená. Skladujeme v suchu a temnu, účinnost až 2 roky.

Použití: potírání, masáže na spáleniny, hemoroidy, bércové vředy, ekzémy, rehabilitace po mozkových příhodách, revmatických bolestech, ischiasu, bolestech zad. Obklady gázou nasáklou olejem na hematomy, výrony, vykloubeniny, špatně se hojící a zanícené rány.

 

 

Třezalkové víno:

Příprava:  Třezalka čerstvé květy        30 g

                    Víno bílé                               0,7 l

Květy necháme 14 dní macerovat ve víně, přefiltrujeme, uskladníme v chladu a temnu.

Použití: Jedna likérová sklenka před obědem a večeří při astmatu, hlavně jeho nervových projevech.

Zdroj: Janča, Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Třezalková tinktura:

Příprava: Květ třezalky zalijeme vodkou tak, aby bylo vše ponořeno. Láhev dobře uzavřeme a necháme stát v teple 14 dní, poté scedíme.

Použití: Při bolestech hlavy, nespavosti, neklidu, nervové slabosti, žaludečních křečích bereme 10 kapek tinktury na lžíci vody 3x denně. Kloktání odstraňuje zápach z úst, upevňuje dásně.

 

Koupel:

Příprava:  400 g třezalky vaříme 10 minut, scedíme do koupele.

Použití: Při neklidu, přepracovanosti, bolestech hlavy, hemoroidech, svalových bolestech.

Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem

 

Mazání na bolesti:

Příprava:  Třezalka nať             1/3

                    Slivovice                   2/3

Necháme vyluhovat 4 dny.

Použití: potíráme často bolestivé místo. Při bolesti zubů, nervů, trojklaného nervu.

Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem

 

Použití ve směsích:

Nervový čaj:

Příprava:  Dobromysl nať              100 g

                    Třezalka nať                    50 g

                    Vrbka úzkolistá list         50 g

                    Vřes květ                         25 g

                    Měsíček květ                   25 g

Polévkovou lžíci zalijeme 0,25l vody, necháme 10 minut pod pokličkou vyluhovat. Pijeme dle potřeby i několikrát denně. Doba léčby je nejméně 3 týdny, nejvíce 3 měsíce.

Použití: Snižuje psychické napětí, uklidňuje, zlepšuje náladu, tlumí úzkosti.

Zdroj: Janča, Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Směs proti nočnímu pomočování:

Příprava:  Třezalka nať            1 díl

                    Řebříček nať           1 díl

                    Řepík nať                1 díl

                    Jitrocel list               1 díl

                    Přeslička nať          1 díl

                    Chmel šištice          1 díl

Ve směsi je nejdůležitější řebříček, proto pokud některá složka není k dispozici, může se dát řebříčku dvojnásobné množství. 2 polévkové lžíce směsi se zalijí 1/2 litrem vody, nechá se ustát 30 minut, osladit medem a po doušcích vypít během dne do 17 hodin u dětí, do 18 hodin u dospělých. Po této hodině již nepít. Večer před spaním podat na lžičku medu kozlíkovou tinkturu - děti 20 kapek, dospělí 30 kapek.

Současně je vhodné provádět mírné otužování, např. šlapáním vody ve vaně: do vany napustit studenou vodu, nejprve po kotníky, později po kolena a v ní chodit sem a tam, vysoko zvedat nohy. Doba této lázně je zpočátku 30 vteřin, postupně přidávat u dětí až na 3 minuty, u dospělých 4-5 minut. Po lázni nohy dobře osušit a prohřát pohybem.

Zdroj: J.A.Zentrych: Byliny v prevenci

 

Čaj na podporu funkce jater a žlučníku:

Příprava:  Třezalka nať             20 g

                    Řebříček nať           20 g

                    Benedykt nať             5 g

                    Pampeliška nať      10 g

              (i kořen)             

           Ostropestřec semeno 3 g

Polévkovou lžíci zajijeme 0,25l vody, necháme 10 min. vyluhovat.

Použití: Pijeme 2 šálky denně.

Zdroj: Mičánková, Lejnar: Léčivé rostliny

 

Překyselení žaludku I:

Příprava:  Heřmánek květ      25 g

                    Třezalka nať          20 g

                    Máta peprná list    20 g

                    Lékořice kořen      10 g

Polévkovou lžíci směsi zalijeme 1/2 l vody, vaříme 20 minut, scedíme.

Použití: Pijeme během dne při pálení žáhy, překyselení žaludku.

 

Překyselení žaludku II:

Příprava:  Třezalka nať       25 g

                    Řebříček nať      25 g

                    Len semeno       15 g

Kávovou lžičku směsi povaříme 5-7 minut, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme.

Použití: Pijeme šálek čaje 2-3 x denně při pálení žáhy, překyselení žaludku.

Zdroj: Mičánková, Lejnar: Léčivé rostliny

 

Menstruační potíže:

Příprava:  Třezalka nať        50 g

                    Řebříček nať       50 g

2 kávové lžičky zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme.

Použití: Pijeme 2 x denně šálek oslazený medem při menstruačních křečovitých bolestech v podbřišku. Léčba je dlouhodobá, výsledek se dostaví až po několika týdnech.

Zdroj: Mayer, Uehleke, Saum: Bylinky z klášterní lékárny

                   

Podpora látkové výměny I:

Příprava:  Kopřiva list          20 g

                    Třezalka nať       10 g

                    Řebříček nať      10 g

                    Čekanka kořen  10 g

Dvě kávové lžičky směsi zalijeme 0,25 l vody.

Použití: 3 x denně šálek čaje před jídlem na podporu látkové výměny, zlepšení funkce jater, při jarní únavě.

 

Podpora látkové výměny II:

Příprava: Kopřiva list           30 g

            Třezalka nať               20 g

            Řebříček nať              20 g

            Pelyněk pravý            10 g

                 (list)                  

            Šalvěj list                   10 g

Polévkovou lžíci směsi zalijeme 0,25l vroucí vody, po 10 minutách scedíme.

Použití: Pijeme 3 x denně šálek čaje na podporu látkové výměny s příznivým vlivem na zažívání.

Zdroj: Mičánková, Lejnar: Léčivé rostliny

 

Kožní problémy, rány:

Příprava:  Třezalka nať              15 g

                    Lopuch kořen           15 g

                    Řebříček nať            15 g

                    Violka nať                 15 g

                    Smetánka lék. list    15 g

Polévkovou lžíci směsi povaříme 2 minuty, necháme vyluhovat 5 minut.

Použití: Pijeme 3 šálky denně při zánětlivých kožních onemocněních, na hnisavé a špatně se hojící rány. Zároveň použijeme třezalkový olej na mazání.

Zdroj: Mičánková, Lejnar: Léčivé rostliny

 

Zánět žil:

Příprava:  Třezalka nať               20 g

                    Měsíček květ             30 g

                    Pohanka nať             30 g

                    Komonice nať           10 g

2 kávové lžičky vaříme 2 minuty v šálku vody, necháme 20 minut vyluhovat.

Použití: Pijeme šálek 3 x denně.

Zdroj: P. Váňa: Průvodce bylináře Pavla celým rokem

 

Čaj proti otylosti:

Příprava:  Třezalka nať             40 g

                    Řebříček nať            40 g

                    Chaluha bublinatá 20 g

Kávovou lžička směsi přelijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 5 minut.

Použití: Pijeme 2 šálky denně na snížení tělesné hmotnosti.

Zdroj: Dr.med. Fritz Geiger: Bylinný receptář

 

Mast na rány:

Příprava:  Třezalkový olej                      30 g

                    Čerstvá šťáva z bazalky      90 g

                    Včelí vosk                             30 g

                    Pryskyřice jehličnatých        30 g

                    stromů                                  

                    Lanolin                                  30 g

                    Lékárenský terpentýn         10-20 g dle hustoty

Roztavíme včelí vosk, pryskyřici a lanolin, za stálého míchání postupně přiléváme bazalkovou šťávu a třezalkový olej. Nakonec vmícháme terpentýn. Pokud je mast příliš tekutá, přidáme včelí vosk. Uchováváme v chladu.

Použití: Na všechny rány, i zhnisané, léčí i některé kožní choroby.

Zdroj: J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Hojivá supermast bylinářky Častové:

Příprava:  Třezalka nať              20 g

                    Řepík nať                  20 g

                    Měsíček květ            25 g

                    Tymián nať               20 g

                    Sádlo vepřové       226 g

                    Pryskyřice                20 g

                    Včelí vosk                 60 g

Vše svaříme ve vodní lázni.

Použití: Tato mast má vysoce hojivé účinky, kromě ran i na většinu ekzémů.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Odvar proti průjmu:

Příprava:  Třezalka nať              5 g

                    Přeslička nať            5 g

                    Andělika kořen         5 g

                    Pelyněk pravý nať    5 g

                    Zeměžluč nať            5 g

                    Kozlík nať                  3 g

                    Máta nať                    2 g

Vše kromě kozlíku a máty povaříme 2-3 minuty v půllitru červeného vína. Pak přidáme kozlík a mátu, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Uchováme v chladu.

Použití: Několikrát denně vezmeme 1 dl horké vody a 4 polévkové lžíce studeného odvaru, rychle promícháme a vypijeme.

 

Žlučníkový čaj:

Příprava:  Třezalka nať              1 díl

                    Bříza list                     1 díl

                    Šípky drcené plod    1 díl

Polévkovou lžíci směsi zalijeme sklenkou vroucí vody a vaříme 5 minut. Necháme 4 hodiny vyluhovat v teple (nejlépe obalit nádobu do ručníku).

Použití: 3 x denně půl sklenice 20 minut před jídlem. Napomůže dobrému fungování žlučníku (odtoku žluči).

Zdroj: Jiří Cingroš: Sám sobě doktorem                    

 

Historie:

V antice a ve středověku se třezalka využívala při léčení popálenin a ran, při průjmech, bolestech břicha, otravách a psychických potížích (blouznění). Paracelsus vyráběl z byliny tinktury.

V průběhu minulých století upadla třezalka v zapomnění. Ve třicátých letech dvacátého století sice lidé uměli izolovat hlavní látku hypericin, ale uplynulo ještě několik desetiletí, než se rostlina začala zkoumat z lékařského a farmakologického hlediska. Extrakty třezalky se začaly ve větší míře využívat až po roce 1984, kdy vyšla farmaceutická monografie o třezalce.

Od devadesátých let minulého století patří třezalka k nejoblíbenějším léčivkám.

 

Legendy a mýty:

Vznik třezalky je dáván do souvislosti se smrtí Jana Křtitele.

Dle bible si král Herodes vzal za manželku ženu svého bratra Filipa, Herodianu. Protože tento čin Jan Křtitel otevřeně odsoudil, dal ho král vsadit do vězení. Herodiané usilovala o jeho smrt, ale Herodes se neodvážil mu ublížit, protože lid ho považoval za proroka. Proto Herodiané použila lsti.

Při hostině, kterou Herodes pořádal na počest svých narozenin, poslala Herodiané svou dceru, aby hostům zatančila. Král byl tancem tak nadšen, že dívce slíbil splnit vše, oč požádá. Dívka se běžela poradit s matkou a ta jí nakázala, že má žádat hlavu Jana Křtitele. Krále ta prosba velmi zarmoutila, ale nechtěl porušit dané slovo a dal tedy Jana Křtitele stít. Jeho hlavu přinesli dívce na míse a ta ji odnesla své matce.

Hérodiané v záchvatu zuřivosti propíchala světcův jazyk. Z krve, která zkanula na zem vyrostla třezalka, jejíž listy podobné propíchanému jazyku připomínají tento ukrutný čin. 

 

Dle jiné legendy byla třezalka ďáblovi trnem v oku, proto nadělal v jejích listech dírky, aby ji zbavil léčivé moci.

 

V antice se o třezalce tvrdilo, že její léčivou moc znaly divoké kozy v krétských horách a požíraly ji, aby jim vypadla střela z rány. Věřil tomu i moudrý Aristoteles, po němž to opakoval Theofrast a mnoho jiných, např. Cicero. /Použil toho také básník Vergilius k vylíčení této scény: Aeneas, raněn do nohy v boji s Turnem, je marně léčen lékařem svého vojska Iapisem, vyučencem Apollónovým. Tu se slituje Venuše nad raněným synem a přinese s hory Idy červeně kvetoucí „dictamnus". Nejsouc viděna vyléčí jí zraněného reka, takže se Kapie diví, jak se rána pojednou zázračně rychle hojí.

 

Výskyt:

Roste planě v Evropě, Asii a v severní Africe, v Severní a Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandě. Na starém kontinentu je západní hranice oblasti výskytu sahají ke Kanárským ostrovům, na jihu k severní Africe, v Evropě k 65. stupni zeměpisné šířky a severní hranice dosahuje 64. stupně zeměpisné šířky. Díky čilým obchodním stykům se rozšířila i v Jižní Americe. V USA a Kanadě je v současné době natolik rozšířená, že roste jako obtížný plevel.

U nás se vyskytuje hojně na křovinatých stráních, loukách, pasekách, lesních mýtinách, u cest a na náspech, na vřesovištích od nížin až do hor. Najdeme ji až do výše 2000 metrů. Roste ve skupinách, ale i jednotlivě. Najdeme ji i ve světlých lesích, v prostupných keřích (lísky), na skalách a mezích, v hustých lesích na otevřených místech.

 

Pěstování:

Na zahrádce potřebuje třezalka podobné podmínky jako na svém přirozeném stanovišti - chudé a suché půdy a hlavně dostatek slunečního svitu. Je třeba zajistit slunné stanoviště a dobré odvodnění půdy. Stačí přesadit několik sazenic z volné přírody, dále se rozmnožuje samovolně kořenovými výběžky. Vzdálenost mezi řádky je 60-70cm, vzdálenost mezi rostlinami 25-30cm. Na stejném stanovišti může zůstat 2-3 roky, poté je třeba ji vysadit do nové půdy.

 

Botanický popis:

Třezalka tečkovaná je vytrvalá, 20-80 cm vysoká bylina. Oddenek je vřetenovitý, dřevitý, rozvětvený. Z něhož vyrůstají přímé a tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Vstřícné listy jsou protáhle vejčité až okrouhlé, s podlouhlou čepelí. V čepeli můžeme proti světlu pozorovat siličné nádržky jako prosvítavé tečky a roztroušené černé tečky žlázek, obsahujících červené barvivo hypericin. Květenstvím je bohatě rozvětvený vrcholík. Květy jsou pětičetné, pravidelné, mají až 25 mm v průměru. Korunní plátky jsou zlatožluté, černě tečkované, výrazných tyčinek je velký počet. Semeník je svrchní, plodem jsou žláznaté tobolky. Tobolky se za suchého počasí otevírají a za vlhka uzavírají. Kvete od června do září.

 

U nás roste osm druhů třezalek. V přírodě se hojně vyskytuje třezalka skvrnitá, liší se na průřezu čtyřhrannou lodyhou, podobně i třezalka čtyřkřídlá. Třezalka tečkovaná se odlišuje oblými lodyhami se dvěma lištami a listy s průsvitnými tečkami. Všechny třezalky obsahují podobné skupiny účinných látek, ale třezalka tečkovaná má nejvyšší účinnost a nejvyšší množství účinných látek, je tedy pro léčivé účely nejvhodnější.

 

Sběr, sušení:

Drogou je kvetoucí nať - Herba hyperici.

Třezalky začíná kvést 24. června a kvete až do začátku září - přibližně až ke dni stětí Jana Křtitele, tj. 29. srpna. Sbírá se kvetoucí nať od června do srpna, nejlépe hned po ránu když sejde rosa. Odřezávají se kvetoucí olistěné vrcholky bez spodních zdřevnatělých částí, svazují se do svazečků a suší na dobře větraném místě ve stínu (nejlépe zavěšené na provázku). Teplota při umělém sušení nesmí přesáhnout 35° C. Správně usušená droga si zachovává původní zbarvení, je bez pachu a má trpce nahořklou chuť. Příměs jinak zbarvených částí snižuje kvalitu drogy. Nesmí zvlhnout, jinak se květy rychle zabarví a zhnědnou. Je třeba ji občas prohlédnout a eventuelně přesušit.

 

Jiné použití:

Pleťová maska na mastnou pleť:

Smícháme květ třezalky, list šalvěje a podbělu, květ měsíčku stejným dílem, zalijeme vroucí vodou v poměru 1:2. Vaříme 1-2 minuty a ještě teplým odvarem napustíme gázu nebo tampóny, které přikládáme na obličej na 15-20 minut (na očištěnou tvář). Nakonec omyjeme obličej vlažnou vodou.

 

Použití v magii:

Pro magické účely se trhá třezalka o letním slunovratu a suší se nad slunovratovým ohněm. Užívá se k ochraně před šílenstvím a zlými duchy, které zahání již pouhá její vůně.

Na konci středověku se třezalka používala exorcisty k vyhánění ďábla (vykuřováním). Byla označována i jako „fuga daemonum", což lze přeložit jako útěk ďábla.

Kdo nosil třezalku u sebe, ochránil se proti nočním obludám.

Pokud se chcete ochránit dům proti úderu blesku a před zápornými vlivy, stačí natrhat v předvečer slunovratu kytičku třezalky a zavěsit kdekoli v domě.

Připevněná na domovní dveře zabraňuje vstupu zlých duchů. Zastrčená za krov chrání stavení před požárem.

 

zpět