zpět

Petržel zahradní

 

Český název: Petržel zahradní

Zkrácený název: PETRŽEL

Latinsky: Petroselinum crispum A. W. Hill

Slovensky: Petržlen záhradný

Německy: e Petersilie

Anglicky: Parsley

Francouzsky: Persil

Španělsky: Perejil

Rusky: Petruška kudrjavaja

 

Lidově: petržílka, petružel, petruška, perašín, apich

 

Čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

 

Indikační skupina:

Diuretikum, abortivum, oftalmologikum, stomachikum, karminativum, anthelmintikum, emmenagogum, afrodisiakum, cholagogum, kardiotonikum.

 

Účinné látky:

Silice, flavonoidy, apiín, olej, proteiny, apiol, myristicin, alfa-pinen, vitamíny, minerální látky, vitamín C, hořčík, provitamín A.

 

Indikace:

-       zvyšuje napětí hladkého svalstva dělohy, střev a močového měchýře, abortivum

-       pro léčení ran, zpevnění dásní při paradentóze

-       provitamín A zlepšuje zrak, zvláště  při šerosleposti

-       diuretikum, záněty močových cest a léčba močových kaménků

-       zlepšuje chuť k jídlu, podporuje trávení

-       žlučopudný účinek

-       reguluje menstruační cyklus

-       afrodisiakum pro ženy

-       mírné tonizující působení na srdeční sval

-       petrželová silice proti střevním parazitům

-       syrová petrželová šťáva při očních chorobách, zánětu zrakového nervu, pro vyvolání chybějící menstruace

 

Lékové formy:

Macerát z plodů - 1/2 KL na 400 ml vody macerujeme přes noc, 4 x denně 100 ml

Odvar z plodů - 5 g na 1/4 l vody, vařit 2 minuty, 10 minut vyluhovat, každé 2-3 hodiny 1 PL

Nálev z listů - 2 KL na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat, 4 x denně 0,1 l

Nálev z kořene - 3 KL na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat, 2 x denně 125 ml

Čerstvá šťáva z kořenů - 3-4 x denně 1 PL, maximálně 50 ml na jednu dávku

Víno - 2-4 PL denně jako kardiotonikum

 

Kontraindikace:

Poškození ledvin, těhotenství, kojení, pediatrie. Ve vysokých dávkách může dojít k poškození jater a ledvin, ke vzniku halucinací a epileptických záchvatů.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Kořen se používá především do směsí.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Macerát z plodů:

Příprava: 1/2 KL zalijeme 400 ml studené vody, macerujeme přes noc.

Použití: 4x denně 100 ml

 

Odvar z plodů:

Příprava:  5 g podrcených plodů zalijeme šálkem studené vody, vařit 2 minuty, 10 minut vyluhovat.

Použití: každé 2-3 hodiny 1 PL

 

Nálev z listů:

Příprava: 2 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití: 4 x denně 0,1 l

 

Nálev z kořene:

Příprava: 3 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití: 2 x denně 125 ml

 

Víno:

Příprava: do 1 l bílého víny naložíme 10 listů naťové petržele, přidáme 1-2 PL vinného octa. Povaříme 10 minut na slabém plameni, přidáme 300 g medu, povaříme 4 minuty. Slijeme do lahví, na dně se utvoří usazenina, která není na závadu.

Použití: 2-4 PL denně jako kardiotonikum, při angině pectoris, při srdeční slabosti.

 

Šťáva:

Příprava: Kořen petržele očistíme a odšťavíme v lisu na ovoce nebo v odšťavovači.

Použití: 3-4 x denně, maximálně 50 ml na jednu dávku. Pomáhá k udržování funkce nadledvinek a štítné žlázy, při kamenech v ledvinách a močovém měchýři, zánětech a ostatních ledvinových chorobách. Kombinuje se obvykle s dalšími šťávami, např. mrkvovou nebo celerovou.

 

Použití ve směsích:

Čaj proti ledvinovým a močovým kaménkům:

Příprava:  Petržel kořen             25g

           Smetanka kořen                25g

                    Průtržník nať              25g

                    Bedrník plod              25g

                    Lékořice kořen         10g

Nálev: dvě polévkové lžíce směsi na litr vidy, doba vyluhování 30 minut.

Použití: čaj se popíjí nalačno, velmi pomalu celá dávka. Nárazová pitná kúra má trvat 2 až 3 dny.

Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III

 

Močopudný čaj:

Příprava:  Petržel kořen             25g

Lékořice kořen                             25g

Jehlice kořen                                25g

Jalovec plod                                 25g

Nálev: dvě kávové lžičky na 200 ml vody.

Použití: 3 až 5 šálků denně.

Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III

 

Čaj proti dně:

Příprava:  Petržel kořen             30g

                    Krušina kůra             30g

                    Přeslička rolní nať    30g

                    Jalovec plod             10g

1 čajovou lžičku směsi dáme do šálku vody, necháme přejít varem, odstavíme, 15 minut louhujeme, scedíme.

Použití: 2 x denně

Zdroj: J. Bodlák, Praktická Fytoterapie

 

Historie:

Petržel znal již starý Dioskurides a nazýval ji Petroselinon. Pověstné Capitulare karla Velikého uvádí mezi rostlinami, jejichž pěstování se úředně nařizovalo, také Petrosilinum. Petržel se hojně pěstovala ve středověkých klášterních zahradách. Také středověká abatyše Hildegarda petržel připomíná a Albert Veliký si jí cení jako výborného léku. V XVI. století je petržel už všeobecně užívanou zeleninou.

 

Legendy a mýty:

Petržel byla posvátnou bylinou Persefóny. Řekové ji vplétali do pohřebních věnců a zdobili jí hrobky.

 

Německé pojmenování Petersilie se odvozuje od jména sv. Petra. Jestliže je totiž petržel zaseta, potřebuje k tomu, aby vzešla, dobu sedmi týdnů. V této době musí zelenina dojít do Říma, kde požádá sv. Petra o povolení, aby mohla vzejít, a zase se musí vrátit zpět.

 

V dřívějších dobách žili pidimužíci zvláštního druhu. Nikým nezváni se objevovali na hostinách, pořádaných u příležitosti různých slavností. Tam neviděni snědli mnoho jídla, a způsobili tím hostitelům velkou škodu. Dlouho je nemohl nikdo vypátrat. Teprve později se přišlo na to, že původci těchto ztrát jsou trpaslíci, kteří mají na hlavě červené čepičky. Jako výborný prostředek proti těmto nevítaným hostům byla objevena petržel, jíž se jídla kořenila. Od těch dob již nikdo malé jedlíky nespatřil.

 

Také ďáblu, starému nepříteli lidstva, záleželo na tom, aby se čarovná rostlina příliš nerozšířila. Proto, jak věří v Anglii, čert bezpodmínečně vyžaduje desátek petrželové setby. To je důvodem, proč určitá část petrželové setby někdy nevzejde.

 

Výskyt:

Pochází z východní části Středomoří. U nás se pěstuje jako aromatická zelenina buď petržel kadeřavá, nebo i kořenové odrůdy.

 

Pěstování:

Vyséváme na jaře do truhlíků nebo ven do úrodné, vlhké půdy - semena namočíme na 24 hodin do teplé vody nebo ihned po zasetí přelijeme řádky se semeny vřelou vodou, neboť kolísání teplot uspíší klíčení. Vyséváme znovu v polovině léta pro zimní použití nebo do kořenáčů v místnosti.

 

Sběr, sušení:

Drogou je kořen - Radix petroselini nebo plod - Fructus petroselini. Používá se i čerstvá nať z naťové petržele - Herba petroselini.

Kořen sbíráme v říjnu a listopadu nebo na jaře v březnu a dubnu druhého roku, omyjeme, rozřežeme na kostičky a sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 40°C. Snadno vlhne a je napadána skladištními škůdci.

Plody se sbírají druhým rokem v srpnu až září, v době, kdy dozrála asi polovina plodů, protože se samovolně vysemeňují. Dosouší se ve stínu.

 

Jiné použití:

Čerstvá šťáva z natě odpuzuje hmyz, také při štípnutí hmyzem se doporučuje přetřít bolavé místo petrželkou.

 

Použití v kuchyni:

Přidává se téměř do všech pokrmů, polévek, omáček, mletých mas, nádivek, dušených a pečených mas, salátů, ke zdobení chlebíčků a lahůdek. Přidává se až do hotových pokrmů, aby nedošlo ke ztrátě vitamínu C.

 

Sýrové koule s petrželkou:

100 g másla rozpustíme za neustálého míchání s hermelínem, přidáme papriku, sůl, nasekaný svazek pažitky. Necháme v lednici vychladnout. Poté namočenýma rukama formujeme koule, které obalíme v nasekané petrželce. Podáváme s chlebem k vínu nebo pivu.

zpět