zpět

Mrkev obecná

 

Český název: Mrkev obecná

Zkrácený název: MRKEV

Latinsky: Daucus carota L.

Slovensky: Mrkva obyčajná

Německy: e Wilde Möhre

Anglicky: Wild Carot

Francouzsky: Carotte commune

Španělsky: Pastanaga

 

Lidově: žlutá řepička, mrkous

 

Čeleď: Miříkovité (Apiaceae)

 

Indikační skupina:

Diuretikum, roborans, oftalmologikum, antirevmatikum,  hypotenzivum, vulnearium, antianemikum, kardiakum.

 

Účinné látky:

Karoten, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, cukry, silice, fosfolipidy, steroly, minerální látky, cukry, lecitin, glutamin, fytosterin, organické kyseliny, kyselina jablečná, kyselina šťavelová, kyselina citronová, draslík, hořčík, vápník, fosfor, chlór, hliník, bór, vanad, železo, zinek, jód.

 

Indikace:

-       zvyšuje odolnost organismu proti infekci

-       zlepšuje zrak, zvláště šeroslepost

-       vhodná potravina při jaterní dietě

-       při dlouhodobém narušení výměny minerálních látek, především při tvorbě močových kaménků, zánět dolních cest močových, zadržování vody v organismu

-       při stavech vyčerpanosti a v rekonvalescenci

-       při revmatických zánětech kloubů

-       vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, doléčování následků po infarktu myokardu, angina pectoris

-       chudokrevnost

-       zevně na rány, spáleniny, vředy

-       harmonizuje střevní mikroflóru, zejména po léčbě antibiotiky

-       na křečovité bolesti v pediatrii

-       v mnoha případech pomáhá čerstvá šťáva i proti neplodnosti

 

Lékové formy:

Čerstvá šťáva - 0,15 l 1-4 x denně

Nálev z plodů - 1 KL na 1/4 l vody, 10 minut vyluhovat

Obklad z nati - kašovité obklady pro zevní použití

Odvar z nati - hrst čerstvé natě na 1/2 l vody, 10 minut vařit, 10 minut vyluhovat, k výplachům při plísni v ústech

 

Kontraindikace:

Žaludeční a dvanáctníkové vředy, akutní formy střevních zánětů. Při dlouhodobém užívání mrkvové šťávy vzniká tzv. karotinodermie, což je nepříjemně oranžové zbarvení kůže, způsobené velkým, nezpracovatelným množstvím karotenoidů a přetížením jater.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Používáme přednostně samostatně, do směsí jen výjimečně. Mrkvová šťáva do směsi šťáv.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Čerstvá šťáva:

Příprava: Z mrkve odstraníme zelené konce, které rostou nad zemí. Poté připravíme šťávu na odšťavovači nebo mechanickém lisu na ovoce.

Použití: Pomáhá při normalizaci všech tělesných funkcí. Obsahuje vitamín A, B, C, D a K. Napomáhá trávení, je přirozeným prostředkem proti tvorbě otoků a vředů, zvyšuje odolnost proti infekcím. Čistí játra od škodlivých látek.Výborně účinkuje při autolýze (rozklad nemocných buněk vlastními látkovými enzymy), je podpůrným prostředkem i při rakovině tlustého střeva. Harmonizuje střevní mikroflóru po léčbě antibiotiky.

Dávkování: u kojenců až 40 g šťávy, nejlépe v polévce. Batolatům až 60 g. Diabetikům 0,15 l denně dlouhodobě nebo 3/8 l denně 3-6 týdnů. S příměsí medu jako prevenci, na zvýšení odolnosti organismu 2x denně 0,15 l. V léčbě chřipky a viróz 3-4 x denně 0,15 l.

 

Nálev z plodů:

Příprava:  1 KL drogy zalijeme šálkem vroucí vody, 10 minut vyluhovat.

Použití: 3 x denně, při chronické koronární nedostatečnosti (angina pectoris). Tímto způsobem je možné po čase snížit nutnost podávání silných léků.

 

Obklad z nati:

Příprava a použití: kašovité obklady z čerstvé nati na vředy, rány, spáleniny.

 

Odvar z nati:

Příprava: hrst čerstvé natě zalijeme 1/2 l studené vody, 10 minut vařit, 10 minut vyluhovat.

Použití: k výplachům dutiny ústní při plísni v ústech

 

Kaše:

Příprava: čerstvou mrkev očistíme, nakrájíme na kostičky a v troše vody uvaříme zakrytou do měkka. Protlačíme přes sítko a ochutíme medem.

Použití: před večeří nebo před spaním při astmatu.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Historie:

Názory na původ mrkve se různí, zdá se, že její pravlastí by mohl být Afghánistán. Planá mrkev roste v Evropě, Asii a severní Africe již dávno, semena kulturní odrůdy byly objeveny ve vykopávkách z mladší doby kamenné spolu s pšenicí a žitem.

 

Výskyt:

Je rozšířená v Evropě a Asii. U nás planě na loukách, mezích a u cest. Pěstovaná zelenina.

 

Pěstování:

Vyséváme na podzim pro rané sklizně, nebo od února do poloviny července. Klíčí pomalu, a proto je vhodné současně s ní vysít do řádků ředkvičku, abychom ji mohli okopávat a zbavovat plevele. Na záhon ji zařazujeme až čtvrtým rokem po hnojení hnojem, protože je náchylná k tvorbě nežádoucích dusičnanů.

 

Sběr, sušení:

Drogou je kořen - Radix dauci, semeno - Fructus dauci, méně často nať - Herba dauci.

Kořen se používá čerstvý, uchováváme ve sklepě v bednách s pískem. Semeno se získává z rostlin druhým rokem krátce před dozráním. Sušíme ve stínu.

 

Použití v kuchyni:

Můžeme konzumovat syrovou s jablkem, do salátů z kysaného zelí, s citrónem, celerem. Přidává se do polévek, směsí zeleniny, jako příloha. Lze ji i zavařovat na kyselo nebo přidávat do čalamád.

 

Mrkvový pokrm z jednoho hrnce:

Na sádle osmahneme cibuli a 300 g mrkve pokrájené na kolečka, přidáme 1/5 kg brambor na kostičky, kmín, sůl, lžičku sladké papriky a dusíme doměkka. Pak přidáme zbytky pečeného nebo vařeného masa nebo uzeninu a dodusíme. Nakonec přidáme zelenou petrželku.

 

Salát:

1/2 kg mrkve nastrouháme nahrubo, promícháme s 2 lžícemi citrónové šťávy, špetkou soli, lžící cukru a lžičkou oleje. Zalijeme zálivkou ze 2 bílých jogurtů, 2 lžic oleje, 1 lžíce cukru, 1 lžíce citrónové šťávy a 2 lžic pažitky.

 

Použití v kosmetice:

Čerstvá nastrouhaná mrkev se používá jako pleťová maska proti vráskám.

 

zpět