zpět

Jitrocel kopinatý

 

Český název: Jitrocel kopinatý

Zkrácený název: JITROCEL

Latinsky: Plantago Lanceolata

Slovensky: Skorocel kopijovitý

Německy: r Spitzwegerich

Anglicky: Ribwort

Francouzsky: Plantain lancéolé

Španělsky: Llantén menor

Rusky: Podorožnik lancetnyj

 

Lidově: babka, babí ucho, cendolín, beraní jazyk, myší ouško, ranocel, celník hojílek, volský jazyk, psí uši, babí list

 

Čeleď: Jitrocelovité (Plantaginiceae)

 

Indikační skupina:

Expektorans, antibiotikum, mucilaginosum, antiastmatikum, laxativum, antianemikum, antidiabetikum, vulnearium.

 

Účinné látky:

Sliz, aukubin, flavonoidy, xantofyl, provitamín A, vitamín C, hořčiny, třísloviny, saponiny, pektiny, enzymy, fytoncidy, kyselina křemičitá, draslík, vápník.

Poznámky k účinným látkám: až 2% glykosidu aukubinu, který má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu, vitamín C mladé listy do doby květu,  soli draslíku a vápníku.

 

Indikace:

-       při chronických zánětech průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest - tlumí kašel, podporuje vykašlávání.

-       při trávicích poruchách spojených se zácpou, pomáhá při žaludečních vředech a vředech dvanácterníku

-       čerstvá šťáva při peptickém vředu, zánětlivých procesech v žaludku a ve střevě, i při Crohnově nemoci

-       čistí plíce.

-       semena snižují hladinu krevního cukru

-       účinek na žaludek a játra

-       mírně stimuluje krvetvorbu

-       upravuje peristaltiku tlustého střeva při zácpě (mírné a neškodné projímadlo, přitom účinné).

-       obklady z čerstvých listů na léčení řezných ran, špatně se hojící rány, spáleniny, nežity, hlízy, bércové vředy.

-       obklady z odvaru při zánětu spojivek a očních víček. Při zánětu nehtových lůžek.

-       čerstvá šťáva vkápnutá do uší (nebo tampón namočený do šťávy či koncentrovaného odvaru) pomáhá při bolestech uší způsobených průvanem.

-       mast na léčení vředů, zánětů, popálenin.

-       šťáva z listů zastavuje krvácení z nosu.

 

Lékové formy:

Nálev - 1 KL drogy na šálek vroucí vody, vyluhovat 5 minut.

Odvar - 1 PL na šálek vody, vaříme 10 minut, přecedíme. Pijeme 4 šálky denně

Bylinný balzám - 4 x denně 1 KL se šálkem vroucí vody.

Čerstvá šťáva - 3-8 KL denně

Sirup - 2-5 KL denně

 

Kontraindikace:

Není známo, droga nemá toxické účinky, je vhodná i k dlouhodobému podávání bez nebezpečí předávkování.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

Pro lepší vykašlávání: petrklíč, anýz, fenykl, podběl, fialka, bez černý

Na lepší trávení: pelyněk, řebříček, máta peprná, tymián, puškvorec, dobromysl

Při vředové chorobě žaludku: sléz, ibišek, topolovka, heřmánek, kostival, lnice.

Čerstvá šťáva se kombinuje: pro posílení organismu se šťávou z přesličky, k „čištění krve" se šťávou z pampeliškových listů, při chudokrevnosti s mrkvovou šťávou.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Nálev:

Příprava:  Jitrocel list     1 kávová lžička

                    Voda              šálek

Spařit, vyluhovat 5 minut.

Použití: Při silném zahlenění, chronickém kataru průdušek, kašli, poruchách trávení provázených zácpou.

 

Odvar:

Příprava: 1PL na 1/4 l vody, vaříme 10 minut, scedíme.

 

Čerstvá šťáva:

Příprava: Listy jitrocele rozmixujeme, propasírujeme šťávu (můžeme před vylisováním posolit), uložíme do chladničky s teplotou 5 st. C.

Použití: 3 x denně kávovou lžičku před jídlem při peptickém vředu. Doba užívání 3 týdny.

 

Jitrocelová šťáva vařená:

Příprava: 1kg omytých listů jitrocele kopinatého umeleme v mlýnku n maso, přidáme litr vody, 1kg cukru a 0,5kg medu. Vše vaříme 10 minut na velmi mírném ohni, až šťáva zhoustne. Po vychladnutí plníme do sklenic.

Použití: Proti kašli, pro tzv. „čištění krve," na slabé plíce, při nachlazení, průjmu, na slabý žaludek. Užíváme 1 PL vícekrát denně.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Bylinný balzám:

Příprava: 70g čerstvé byliny nebo stejné množství sušené drogy přelijeme 150 g (asi 175 ml) lihu 40% nebo jiného alkoholu, důkladně protřepeme. Po 3 dnech vmícháme do výluhu 200 g medu a dobře protřepeme. Další den je přípravek připraven k použití.

Použití: 4x denně 1KL směsi dáme na sítko z nerezu nebo umělé hmoty a směs propasírujeme (vymačkáme) lžičkou z umělé hmoty. Nakonec přes sítko přelijeme asi 125 ml převařené vody, promícháme a vypijeme.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Jitrocelový sirup nevařený:

Příprava: Čerstvé listy jitrocele natlačíme do zavařovací sklenice, postupně vrstvy prosypáváme nerafinovaným cukrem nebo proléváme medem. Upěchujeme sklenici, uzavřeme a necháme v temnu při stálé teplotě 6-8 týdnů vyluhovat. Vzniklý sirup černé barvy přecedíme a uchováme v temnu.

Použití: prevence proti katarům horních cest dýchacích, je oblíben pro svou příjemnou chuť i u dětí. Dávkování: 3-8 polévkových lžic denně.

 

Jitrocelový sirup konzervovaný lihem:

Příprava: Vyprané listy jitrocele naplníme do poloviny zavařovací sklenice 0,7 l, přelijeme 1 dl lihu 40%, doplníme vroucí vodou a necháme 24 hodin vyluhovat. Poté přecedíme, vylisujeme, přidáme 250g cukru a svaříme. Uchováváme v chladničce.

Použití: 3 x denně 1KL.

Zdroj: J.Bodlák, F.Severa, B.Vančura: Příroda léčí

 

Jitrocelový sirup zakopaný:

Příprava: Do láhve od okurek ukládáme střídavě vrstvu jitrocelových listů a vrstvu cukru. Necháme přes noc slehnout a plníme dále až do celého objemu láhve. 3x převážeme pergamenem, uložíme do jámy v zahradě, překryjeme prknem, zatížíme kamenem a zasypeme hlínou. Láhev vyjmeme po 3 měsících. Vykvašená šťáva se vylisuje na ovocném lisu, nikoli přes plátno. Povaříme a naplníme do lahví.

Zdroj: J.Bodlák, F.Severa, B.Vančura: Příroda léčí

 

Odvar na obklady očí:

Příprava:  Jitrocel list     několik čerstvých listů

                    Voda              0,5 l

Listy dáme do studené vody, krátce povaříme a necháme přikryté 10 minut vyluhovat. .

Použití: 3 x denně na 5 minut při očních problémech (zánět očních víček, zánět spojivek).

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Obklady na zánět nehtového lůžka:

Příprava: 2-3 listy jitrocele ponoříme na okamžik do vařící vody, pak obtočíme kolem nemocných prstů. Upevníme obvazem, necháme působit několik hodin.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Obklady na rány:

Čerstvé omyté listy promnene a přiložíme na ránu. Dle bylinářky Poľoncové z Koštian nad Turcom je vhodné nejprve použít listy jitrocele většího, který rány čistí a zbaví hnisu, poté jitrocele kopinatého, který rány zaceluje.

 

Obklady na bércové vředy:

Příprava: Vylisujeme šťávu z čerstvých utřených listů jitrocele, nakapeme na kousek gázy a přikládáme.

Použití: Necháme působit maximálně jeden den. Opatrně sundáme, hnis setřeme a znovu opakujeme. Používáme na bércové vředy, špatně se hojící rány, mokvavé lišeje a kožní vyrážky.

 

Odvar na obklady na rány:

Příprava: Několik listů krátce povaříme v 0,25 l vody, necháme 10 minut přikryté vyluhovat.

Použití: Obklady namáčené v odvaru přikládáme na ránu.

 

Jitrocelová šťáva:

Příprava: 1 kg omytých listů jitrocele kopinatého umeleme a svaříme s 1 l vody, 1 kg cukru a 0,5 kg medu. Vaříme na mírném ohni asi 10 minut, dokud šťáva nezhoustne. Po vychlazení naplníme do lahví. Skladujeme na chladném a temném místě.

Použití: 3-8 polévkových lžic denně, při kašli, nachlazení, průjmech, na slabý žaludek, pro „čištění krve".

 

Jitrocelová mast podle bylinářky Flachové:

Příprava: 2 hrsti  rozmačkaných jitrocelových listů (jitrocel větší je účinnější) smícháme s 1/2 kg škvařeného sádla, smícháme, necháme týden ve sklepě. Poté povaříme, přefiltrujeme. Přidáme 250 ml čerstvé jitrocelové šťávy a povaříme do zhoustnutí. Můžeme přidat i trochu včelího vosku (není nutné, pouze pro lepší konzistenci). 

Použití: hojí vředy, záněty, popáleniny, řezné rány.

Zdroj: J.Bodlák, F.Severa, B.Vančura: Příroda léčí

 

Proti dně:

Příprava a použití: vaříme 6 minut  8-10 lžic jitrocelové šťávy se lžící medu. Pije se ráno na lačný žaludek po dobu několika týdnů.

Zdroj: P.Váňa: Rady bylináře Pavla

 

Biogenní stimulátor dle Čermáka:

Příprava: přednostně používáme list jitrocele většího - Plantago maior L. Pro jednu osobu budeme potřebovat asi 600g listů, a jelikož budeme potřebovat 2-3 dávky (během celé zimy), je vhodné připravit najednou asi 1800 g listů. Nepoškozené listy opatrně odřízneme a šetrně omyjeme studenou vodou. Opatrně osušíme buničitou vatou a proložíme vrstvami suché buničiny tak, aby vznikly menší balíčky. Ty zabalíme do bílého plátna a do černého fotografického papíru a vložíme do chladničky, kde je necháme 12 dní při teplotě +4°C. Poté vyndáme, rozbalíme a nejlépe umělým teplem kolem 35°C důkladně usušíme. Suché listy pak v třecí misce stěrkou utřeme na jemný prášek.

Použití: jeden gram tohoto prášku se vejde právě do průměrného náprstku na šití, podáváme takto:

Prvních 5 dní 3 x denně 1/2g

Druhých 15 dní 3 x denně 1g

Třetích 15 dní 3 x denně 2g

Vždy důkladně zapijeme minerální vodou nebo sodovkou!

Celý postup je dokonale prozkoušen a je naprosto nutné ho dodržet přesně! Jde o vynikající posilující přípravek, kterým lze předcházet mnoha zimním nemocem, především chřipce, a léčit nachlazení, slabost, únavu a mnoho dalších potíží.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Použití ve směsích:

Sirup faráře Kneippa:

Příprava: Hrst jitrocelových listů, 1/2 hrsti listů podbělu a 1/2 hrsti pelyňku vaříme 5 minut v 1/2 l vody. Scedíme a do odvaru přidáme několik lžic medu. Vaříme dál, až vznikne řídký sirup.

Použití: Užívá se teplý, každých 15 minut 1 lžička.

Zdroj: J.Bodlák, F.Severa, B.Vančura: Příroda léčí

 

Nálev proti kašli:

Příprava:  Jitrocel list                 25 g

                    Podběl květ              25 g

                    Lékořice kořen         25 g

                    Proskurník kořen      25 g

Použití: 3-4 šálky denně k odhlenění a zmírnění kašle.

 

Nálev při bronchitidě I.:

Příprava:  Jitrocel list                 25 g

                    Mateřídouška nať    25 g

                    Podběl list i květen  25 g

                    Máta peprná list       25 g

Použití: 3-4 šálky denně při akutním zánětu průdušek.

 

Nálev při bronchitidě II.:

Příprava:  Jitrocel list                 25 g

                    Rdesno ptačí nať     25 g

Použití: 3-4 šálky denně při akutním zánětu průdušek.

 

Macerát při vředech:

Příprava:  Jitrocel list                 25 g

                    Proskurník kořen      25 g

                    Len semeno             25 g

Polévkovou lžíci směsi zalijeme 200 ml studeného heřmánkového nálevu, necháme vyluhovat 30 minut.

Použití: 2-3 šálky denně při vředových chorobách žaludku a dvanácterníku. Pijeme maximálně 14 dni, poté změníme čaj nebo jeden až dva týdny vynecháme.

 

Odvar při vředech:

Příprava:    Jitrocel list                 30 g

                    Proskurník list           25 g

                    Lékořice kořen         20 g

Polévkovou lžíci směsi na 200 ml vody. Vaříme 5 minut, 10 minut necháme vyluhovat pod pokličkou.

Použití: Pijeme 2-3 šálky denně, půl hodiny před jídlem při vředových chorobách žaludku a dvanácterníku. Omezení na 14 dnů.

 

Šťáva při žaludečních vředech:

Příprava:    jitrocel           100 g čerstvé šťávy

                    Řebříček        50 g čerstvé šťávy

                    Měsíček         50 g čerstvé šťávy

Směs šťáv vmícháme do 1 kg tekutého medu. Podáváme 3 x denně kávovou lžičku před jídlem při onemocnění žaludečním vředem.

 

Historie:

Když Evropané dobývali Ameriku, nazvali prý domorodci jitrocel „stopa bílého muže", protože tato drobná bylinka všude následovala dobyvatele. Její semínka jsou za vlhka lepkavá a přenášejí se na botách, kolech vozů i na kopytech koní.

Už od starověku to bývala bylina ranhojičská, používaná především na bodné a sečné rány. V první světové válce léčila i střelné rány, ale ruští legionáři se s ní léčili všechno - i odřené nohy.

 

Legendy a mýty:

Je to jedna ze devíti posvátných saských bylin, která byla také odhalena v pozůstatcích tollundského muže doby železné.

 

Výskyt:

Jitrocel je rozšířen jako plevelná rostlina v Evropě a Asii. U nás roste hojně na loukách, pastvinách a v travnatých příkopech podél cest. Často se též pěstuje.

Jitrocel má velikou životaschopnost - svými kořínky dovede pronikat id o zcela udusané půdy, můžeme ho tedy najít i mezi betonovými plochami dnešních sídlišť.

 

Pěstování:

Jitrocel je zcela nenáročná rostlina na půdu i slunce, roste na slunci i ve stínu. Nevyžaduje žádné zvláštní podmínky. Semena lze vysévat na jaře nebo na podzim přímo na místo, jen mírně zakrytá do vlhké či písčitohlinité půdy. Volně se vysemeňuje.

 

Botanický popis:

Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina, která vytváří přízemní růžici dlouze kopinatých listů. Z listové růžice vyrůstá několik přímých, bezlistých, až 30cm vysokých stvolů.  Květenstvím je vejčitý klas s drobnými pravidelnými květy žlutobílé barvy. Plod je vejčitá tobolka obsahující dvě leskle hnědá semena. Jitrocel kvete od května do září.

Podobné účinky jako jitrocel kopinatý má i jitrocel větší (Plantago major), jehož listy mají kulatější tvar.

 

Sběr, sušení:

Drogou je list - Folium plantaginis.

Sbírá se od května do konce srpna. Droga musí být čistá, bez příměsí stvolů. Listy nepomačkané, jinak černají. Nejlepší doba sběru je kolem čtrnácté hodiny za slunného počasí. Sbírá se i semeno. Listy poskytují 4 sklizně do roka.

Jitrocelové listy jsou náchylné na zapaření a zčernání listů, proto sušíme rychle, v tenkých vrstvách, maximálně 5 cm vysokých, nejprve na slunci, poté se dosouší ve stínu na vzdušném místě. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40st. C. Správně usušená droga je zelená až hnědavě zelená, listy jsou téměř bez pachu a mají hořkou až svíravou chuť.

Pro okamžité použití můžeme natrhat čerstvé listy jitrocele do zásoby - ve sklenici s vodou v lednici vydrží několik dní.

 

Jiné použití:

Semena jsou dobrým dodatkovým krmivem pro domácí drůbež, kanáry a jiné ptáky.

 

Od pradávna je také známo, že rozemnuté listy jitrocele ihned pomohou při popálení kopřivami. Pálení i zarudnutí kůže zmizí během velice krátké doby.

 

V kosmetice:

Jitrocelová pleťová voda na nečistou pleť, akné.

30g čerstvých listů přelijeme 1 dl vroucí vody, necháme 1/2 hodiny vyluhovat. Pak scedíme a smícháme se stejným množstvím 20% lihu.

 

Čerstvé rozemnuté listy přiložené na obličej chladí a dezinfikují pleť.

 

Použití v kuchyni:

Listy lze použít v kuchyni jako přídavek do salátů, popř. lze smažit ve slaném či sladkém těstíčku. Velmi mladé listy lze vařit jako špenát. Semena jsou oblíbená v čínských a malajských nápojích.

 

Smažené lístky jitrocele slané: Omyté a osušené lístky jitrocele obalíme v mouce a namáčíme v těstíčku ze 2 vajec, 3 lžic polohrubé mouky, soli, 1 lžíce oleje a 1 lžíce minerálky nebo sodovky. Smažíme na oleji.

 

Smažené lístky jitrocele sladké: Obalíme v mouce a těstíčku ze 2 vajec, 2 lžic mléka, 3 lžic polohrubé mouky, špetky soli a kypřícího prášku. Smažíme na oleji a obalíme v moučkovém cukru smíchaném se skořicí.

 

Použití v magii:

Jitrocel se doporučuje pověsit pro ochranu domova nebo v autě. Vložený do bot ochrání nohy před únavou.

 

Veterinární použití:

Při gastritidách může nálev z jitrocele značně prospět. Při vředové chorobě, hypoaciditě.

 

Při podávání telatům nemocných dyspepsií odvary ze směsí léčivých bylin obsahujících jitrocel, mateřídoušku a fenykl, se zvířata odstavují o 3-4 týdny dříve.

 

zpět