zpět

Bez černý

 

Český název: Bez černý

Zkrácený název: BEZ ČERNÝ

Latinsky: Sambucus Nigra L.

Slovensky: Baza čierna

Německy: schwarzer Holunder

Anglicky: Doder

Francouzsky: Sureau noir

Španělsky: Saúco

Rusky: Buzina čjornaja

 

Lidově: hulák, bezinky, psí bez, smradlavý bez, kozičky bzí, černá bzinka, habzina, jidášovy uši, kašička, kozíček, psounský bez, pukač, smradlavka, zebrový květ, hural, smradinky

 

Čeleď: Zimolezovité (Loniceraceae)

 

Indikační skupina:

Diuretikum, diaforetikum, venofarmakum, antisklerotikum, expektorans, antiflogistikum, antirevmatikum, antiarthrikum, laxativum, analgetikum, antineuralgetikum, antidiabetikum, cytostatikum, hepatikum

 

Účinné látky:

Silice, flavonoidy, rutin, aminy, sambunigrin, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, minerální látky, antokyany, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín B1, vitamín B2, vitamín B3, vitamín B6, vitamín B12, vitamín C, draslík, vápník, fosfor, kyselina jablečná, kyselina vinná, karoteny.

Poznámky k účinným látkám: glykosid sambunigrin je obsažen jen v syrových a nezralých bobulích. Je to cyanogen (schopnost molekuly, aby za určitých předpokladů vytvořila kyselinu kyanovodíkovou). Mastné kyseliny (66% palmitinu), barvivo sambucyanin, který patří do skupiny flavoniodů. Dříve se bioflavonoidy řadily ke skupině vitamínů a barvivo sambucyanin bylo označováno jako vitamín P. Květy bezu obsahují až 1,8% bioflavonoidů.  Nápadnou fialovomodrou barvu způsobuje podíl antokyanu. Provitamín A, vitamíny B1, B2, (0,78mg/100g plodů), B3 niacin (asi 40mg v 1l šťávy),  B6, B12, vitamín C(18mg ve 100g čerstvých plodů), draslík (50mg v litru šťávy), vápník, fosfor (57mgve 100g plodů).

 Květy obsahují rutin (až 3%), cholin, saponiny, sacharidy, organické dyseliny, vitamín, C, třísloviny, sliz, minerální látky (9%), fytoncidy, látky blízké hormonům.

Listy a mladé zelené větvičky obsahují kyselinu valeriánovou, éterický olej, pektin, cukr,  projímavě působící pryskyřici, alkaloid sambucin aj.

 

Indikace:

-       vyvolává pocení

-       močopudný účinek

-       příznivě ovlivňuje cévní stěny, působí antiskleroticky

-       podporuje vykašlávání, rozpouští hleny a ulevuje při zanícené sliznici

-       při chřipce, nachlazení, angíně, chrapotu

-       zevně  obklad při spáleninách 1. stupně (pokud nejsou puchýře)

-       zevně na výplachy očí společně se světlíkem nebo lnicí

-       zevně kloktadlo při zánětu mandlí, dásní a nosohltanu

-       zevně čerstvé a podrcené listy  jako obklady na oteklé nohy, na bolestivé záněty kloubů, zatuhlé klouby, při artróze, při revmatických bolestech

-       sušené plody bezinek staví i velice silné průjmy. Kaše z čerstvých plodů je naopak dobrým prostředkem proti zácpě.

-       plody mají silný účinek protineuralgický

-       plody jako analgetikum -  tlumí bolest, aniž by měly hypnotické účinky - při ischiasu, zánětu trojklanného nervu, zánětu pažní pleteně, při bolestech hlavy z nachlazení a migrénách

-       plody při chřipce i zápalu plic, snižují krevní cukr

-       regeneruje jaterní buňky

-       preventivně působí proti rakovinám všech druhů

-       tinktura z listů zevně aplikaci na kožní rakovinu, s výjimkou melanomu

-       tinktura  vnitřně při nádorech v ústní dutině, jícnu a žaludku, a to i  formou kloktání a výplachů.

 

Lékové formy:

Nálev k pití - 2 KL na šálek vody, 3x denně

Nálev k omývání - 2 hrsti květů na 1 l vody, vyluhovat do vychladnutí. Na nečistou pleť, vždy týden s týdenní přestávkou po dobu 2 měsíců

Odvar z plodů - 1 PL na 1/2 l vody vaříme 15 minut. Vhodné pro diabetiky.

Čerstvá šťáva - 8 - 10 PL denně ve 14-ti denních až třítýdenních kůrách

Obklad - z listů, samotné nebo s borovou vazelínou

Kloktadlo - z odvaru, 3-4 PL na šálek vody, vařit 5 minut, vyluhovat do zchladnutí

 

Kontraindikace:

Květová droga nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Nepřevařená bezová šťáva může způsobit nevolnost.

 

Kombinace s ostatními bylinami:

lípa, brutnák, vrbová kůra, tužebník. Suché bezinky je třeba před namícháním do směsi podrtit.

 

Léčivé přípravky jednosložkové:

Nálev k pití:

Příprava: 2 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 10 minut.

Použití:  3x denně šálek.

 

Nálev k omývání:

Příprava: 2 hrsti květů přelijeme 1 l vroucí vody, necháme vyluhovat až do vychladnutí.

Použití: k omývání nečisté pleti - vždy týden s týdenní přestávkou po dobu 2 měsíců.

 

Obklad:

Příprava: Mladé čerstvé podrcené nebo rozemleté listy  přikládáme jako obklady na oteklé nohy,  bolestivé záněty kloubů, zatuhlé klouby, při artróze, při revmatických bolestech.  Listy používáme samotné nebo můžeme smíchat se sádlem či borovou vazelínou.

Použití:  nejlépe 2x během noci a přes den alespoň 1 x. Přiložený obklad převážeme igelitem a obinadlem, případně bavlněným šátkem.

 

Obklad na hemoroidy a drobné popáleniny:

Příprava: čerstvé listy bezu rozmělníme a přidáme do mléka, až vznikne hustá kaše. Krátce povaříme, necháme vystydnout.

Použití: přiložíme na místo, překryjeme pláténkem a necháme působit přes noc.

 

Odvar ze sušených plodů:

Příprava: 1 PL sušených plodů vaříme 15 minut v 1/2 l vody. Necháme vychladnout a přecedíme.

Použití: pro diabetiky místo bezinkové šťávy, několik PL denně.

 

Čerstvá šťáva:

Příprava: vylisujeme šťávu z plodů, převaříme, smícháme s alkoholem 40% (vodka). Na každých 850 ml šťávy 150 ml lihoviny a na špičku kulatého nože kyseliny citrónové. Sterilizujeme jako běžný kompot.

Použití: 8-10 PL denně, ve 14-ti denních až třítýdenních kůrách.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

 

Tinktura podle Dr. Čermáka:

Příprava: Čerstvé listy zalijeme lihem  60-65%, necháme vyluhovat týden za občasného protřepání. Přefiltrujeme.

Použití: při zevní aplikaci výrazný protinádorové vliv na kožní rakovinu, s výjimkou melanomu. Léčení probíhá potíráním zevně dostupného nádoru tinkturou (při silném pálení je možno ji zředit destilovanou vodou), přikládáním obkladů nasycených ředěnou tinkturou několikrát denně.

Při vnitřním podání ji lze použít při nádorech v ústní dutině, jícnu a žaludku formou kloktání, výplachů i přidáním do nálevu.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Bezinkový ocet z čerstvých květů:

Příprava: do láhve se širokým hrdlem dáme čerstvé květy bezinek a zalijeme 8% octem, aby byly zakryté. V chladu necháme 2 až 3 týdny, pak přecedíme do menších lahviček a dobře zazátkujeme.

Použití: viz. ocet ze sušených květů

 

Bezinkový ocet ze sušených květů:

Příprava: do sklenice dáme 100g sušených květů, zalijeme přiměřeným množstvím čistého lihu a necháme několik hodin stát. Poté zalijeme 1 litrem octa a opět necháme stát 24 hodin. Přecedíme, květy vymačkáme.

Použití: Bezinkové octy můžeme používat v kuchyni na ochucení salátů, ale i na potírání dlaní a chodidel při horečce a k obkladům a masírování únavou bolavých kloubů.

 

Kloktadlo při angíně:

Příprava: 3-4 lžíce květů černého bezu zalijeme sklenicí vroucí vody, necháme 5 minut vařit na mírném plameni a po vychladnutí přecedíme.

Použití: kloktáme při angíně a zánětu v ústech.

 

Bezinkový sirup:

Příprava: 30 velkých kvetoucích vrcholíků černého bezu ostříháme a krátce opereme pod tekoucí vodou. Vložíme do kameninové nebo skleněné nádoby, zalijeme 1,5 l vody, přidáme  chemicky neošetřený citrón (nakrájený na kolečka a zbavený jadérek). Vaříme 20 minut, pak sejmeme z ohně a necháme do druhého dne vyluhovat.

Do jiné skleněné nádoby nasypeme cukr a přelijeme scezeným výluhem. Výluh s cukrem vaříme do zhoustnutí. Do hustého sirupu přidáme před sejmutím z plotny ještě citrónovou šťávu ze 2 citrónů a promícháme. Plníme malé skleničky a uložíme v suchu a chladnu, nejlépe v chladničce.

Použití: výborný do čaje při nachlazení, chřipce, na podporu látkové výměny.

Zdroj: J.Bodlák, F.Severa, B. Vančura: Příroda léčí

 

Mast Bratrstva Růže a Kříže na ekzémy, růži a kožní infekce

Příprava: vyloupeme duši z letorostů černého bezu a pečeme ji na pánvi tak dlouho, až se stáhne, změní barvu a syčí. Pak ji zabalíme do čistého bílého plátna a ponoříme do nádoby s destilovanou vodou (balení do plátna není výslovně nutné).

Použití: sbíráme „mastnotu", která plave na vodě, a tou ošetřujeme uvedené afekce.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

 

Použití ve směsích:

Proti zácpě:

Příprava:  10g květu černého bezu

15g fenyklu

10g lékořice

15g anýzu

3 kávové lžičky přelít vroucí vodou, necháme 10 minut louhovat.

 

Infekce s horečkou:

Příprava: smícháme po 10g květu černého bezu, jetele, heřmánku, tymiánu, světlíku, meduňky, zeměžluče. 1 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 10 minut.

Použití: pijeme několik šálků během dne.

 

Čaj k odhlenění a zmírnění kašle

Příprava:  Bez květ                                25g

                    Lípa květ                               25g

                    Heřmánek lékařský květ     25g

                    Divizna květ                         25g

Nálev: dvě kávové lžičky směsi na 200 ml nálevu.

Použití: 3 šálky denně

Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III

 

Historie:

Černý bez byl člověku znám již v dobách prehistorických, jak dosvědčují nálezy bezových semen ve zbytcích kultur doby kamenné a bronzové. Proto se také již také v klasickém starověku setkáváme s bezem velmi hojně. Theophrastus keř nazývá akté. Dioskurides rozeznává již dva druhy bezu: akté, což je náš gez černý, a chamaiakté, asi naše chebdí. Bezinky sloužily jako barva pro barvení vlasů na černo.

Plinius vypráví, jak jím léčili nemoc „boa". Projevovala se zarudlou vyrážkou a takového nemocného šlehali větvemi bezu, až měl patrně dost. Nepraví se, zdali vyrážka zmizela.

 

Legendy a mýty:

Podle jedné báje pod bezem sedával ďábel a dokud tam seděl, neškodil.

 

Černý bez byl jedním z posvátných stromů Keltů. Každý z třinácti lunárních měsíců měl svůj symbolický strom a černý bez byl stromem posledních tří dnů měsíce října.

 

Následující legenda pochází z Dánska. Ve větvích bezu žije vodní víla Hylde Moer, která hlídá dřevo bezu. Každý, kdo jej chtěl použít, musel mít nejprve její svolení. Udělovala jej prý tichým mlčením. O souhlas se žádalo následujícím způsobem:

Paní Ellhorn, dej mi svého dřeva,

Vrátím ti ze svého, až mi v lese vyroste.

Ze dřeva bezu se nesměly vyrábět dětské postýlky. Říkalo se, že Hylde Moer bude tak dlouho tahat dítě za nohu, dokud jej z postýlky nevytáhne.

 

Dle jiné legendy pokud stojíme či spíme pod keřem černého bezu o letním slunovratu, můžeme spatřit krále skřítků s jeho družinou.

 

V germánské mytologii byl bez zasvěcen bohyni stromů Holdě, která se v bezovém houští zdržuje jako dobrý strážný duch, a tak Germáni stromku přinášeli oběti a modlili se v jeho stínu. Tento zvyk, rozšířený zejména v Bavorsku, Švábsku, Alsasku a ve Švýcarsku byl s přijetím křesťanství prohlášen za pohanský kult a pod hrozbou přísných trestů zakázán. Lidé ale Holdu uctívat úplně nepřestali, protože ztělesňovala boží dobro. Byla to stará, mírná a moudrá bohyně a ze všech božstev byla člověku nakloněna nejpřátelštěji. Protože Holda měla za úkol chránit lidi, zvířata i rostliny a pečovat o jejich zdraví, vysazoval se keř zvaný Hollabirou zvláště často na venkově.

Poškodit bezový keř bylo za časů Holdy nejpřísněji zakázáno. Jak potvrzují dochované zprávy, lidé se báli keř porazit ještě v 17. A 18. Století. A když to přece jen muselo být, poklekli před ním a prosili jej za odpuštění..

-v Německu lidová moudrost keři přiřkla zvláštní úlohu i ve věcech lásky. Bez byl ochráncem novomanželů a milenci se často mazlivě oslovovali Holderstock (bezinková hůl).  Také v lidovém léčitelství byl velmi ceněn. O rostlině se mluvilo jako o „selské lékárně" a věřilo e, že spolu s ochranitelskými duchy, kteří v ní přebývají, dokáže vyléčit téměř každou bolest.

 

U nás je ještě  někde známý vánoční zvyk: Vdavekchtivé dívky zpívaly: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest!" a třásly bezovými keři. Ze které strany se pes ozval, tam se měly do roka provdat.

 

Na bezu se údajně oběsil i biblický Jidáš, a proto se malé droboučké houbičky, které rostou na šedé bezinkové kůře, lidově nazývají „Jidášovy uši".

 

Každoročně byli na bez ve starověku věšeni živí psi za trest a na výstrahu, že při vpádu Gallů a dobytí Říma špatně hlídali Kapitol.

 

Výskyt:

Černý bez má svůj původ v Evropě. Jeho severní vegetační hranice probíhá v oblasti jižní části Švédska až do Litvy, ale území jeho původu se rozprostírá také v Austrálii, Jižní Americe, Severní Africe, ale i v západní a střední Asii.

Není náročný na místo. Vyhýbá se však vápenitým půdám a vyhledává půdy dusíkaté, vlhké a bohaté na humus. Nejlépe se mu daří ve vlhkých lesnatých půdách. Najdeme ho i na kamenitých místech, zarostlých křovím a kolem vodních toků, dále v různých roklinách i kopcích.

 

Pěstování:

Nejvhodnějším obdobím k výsadbě je počátek jara nebo podzim. Pokud chcete pěstovat více rostlin, musí být mezi nimi alespoň 5m vzdálenost. Nejvhodnějším stanovištěm jsou rohové, závětrné části domů a zdí.

Do půdy je vhodné přidat trochu vlhké rašeliny, aby se zabránilo nadměrnému vysušování kořenů.

Množíme řízky nebo výsevem semínek z bobulí bezu.

V zimě prořezáváme větvičky a tvarujeme keř.

Odrůda Haschberg byla vypěstována v r. 1965 v Rakousku a je málo náchylná k rzím a k napadení škůdci. Je asi 2 metry vysoká. Kvete až na počátku června, není tedy poškozována pozdními mrazíky.

Odrůda Donau byla vyšlechtěna v r. 1965 v Rakousku. Má vysoký podíl dřeně větví a jen několik velkých květů.

Odrůda Prägarten - velmi rychle rostoucí.

Odrůda Hamburg - velké šťavnaté plody.

Odrůda Riese von Vossloch - velké šťavnaté bobule. Jeden trs plodů váží až 200g.  Pravidelná bohatá sklizeň plodů. Dává až dvojnásobné množství plodů než ostatní odrůdy.

 

Botanický popis:

 

Sběr, sušení:

Květy se sbírají od počátku května do června, za slunného počasí. Nejvhodnější dobou jsou pozdní odpolední hodiny. Nůžkami opatrně odstřiháváme celé květenství a květy ukládáme nejlépe do košů. Sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 35°C.

Plody sbíráme na podzim, v září a říjnu, když jsou už modročerně vybarvené. Suší se zavěšené ve stínu, nebo lépe umělým teplem při teplotě do 40°C. Usušené se sdrhnou ze stopek.

 

Jiné použití:

Vůně bezu odpuzuje hmyz a hlodavce.

 

Vypuzení hrabošů:

Smíchejte mladé, čerstvé listy bezu s čerstvými zelenými listy kopřiv. Dejte je do nádoby s vodou a 5 minut povařte. Potom listy nechte několik dnů kvasit a sceďte. Tento roztok nalijte do děr hrabošů. Ti sami svůj revír opustí.

 

Přírodní repelent:

Potřete se nálevem z černého bezu.

 

Listy se hodí do kompostu, prokládají se jimi jednotlivé vrstvy pro urychlení zrání.

 

Na Slovensku se vyráběla hračka z bezové dřeně zvaná pikulík. Do kousku bezové duše se vrazí cvoček, jenž způsobuje, že ať pikulíkem hodíme jakkoli, vždy se postaví na hlavu (tj. na cvoček). V Čechách se mu říkalo „mužíček".

 

Použití v kuchyni:

Plody bezinek se barví vína.

 

Šampaňské z černého bezu:

Příprava:  květ černého bezu  4 květenství

                    Cukr                          750 g

                    Vinný ocet                2 polévkové lžíce

                    Voda                         3,5 l

                    Citrón                        2 ks

Do mísy dáme květenství, cukr, ocet a vodu. Přidáme šťávu ze 2 citrónů, zbytky rozkrájíme na čtvrtinky a vše přidáme ke směsi. Necháme stát 24 hodin, občas promícháme. Přecedíme, nalijeme do lahví a zazátkujeme. Směs je použitelná během několika dní.

Zdroj: E. Brooke: Léčivé rostliny a planety

 

Omáčka Pontack

Pochází z Anglie a je vhodnou přílohou k masu, obzvláště k divočině.

522g plodů bezu

1/2 jablečného octa

1 kávová lžička mořské soli

trochu muškátu

40 zrnek pepře

malý kousek zázvoru

12 hřebíčků

1  cibule

Plody bezu omyjeme a zbavíme stopek. S octem dáme do nádoby a necháme přes noc vyluhovat. Ráno okořeníme solí, muškátem, pepřem, zázvorem a hřebíčkem, přidáme jemně nakrájenou cibuli. Vaříme asi 15 minut. Nalijeme do sklenic a před podáváním necháme 7 dní uležet.

 

Bezinkový likér

Plody bezinek omyjeme a nejdříve jen krátce povaříme, protože se potom lépe lisují. Do vylisované šťávy přidáme podle chuti kyselinu citrónovou nebo pokrájený citrón. Šťáva tím získá nejen krásnou barvu, ale je i chutnější. Na 1 litr šťávy přidáme 500 g cukru a svaříme s kouskem skořice a několika hřebíčky. Po vychladnutí smícháme s 40% alkoholem (rum, vodka, režná apod.). Hotový likér má obsahovat asi 20% alkoholu.

Marmeláda z bezinek

 Na 1 litr šťávy z plodů bezu použijeme 0,75kg želírovacího cukru a šťávu z jednoho citrónu. Směs uvedeme do varu a za stálého míchání vaříme asi 2 minuty. Jakmile začne marmeláda rosolovatět, nalijeme do sklenic a otočíme dnem vzhůru.

 

Sirup z květů bezu:

 30-50 kusů květů bezu osprchujeme, odstraníme stopky a dáme do nádoby s 3l  vody a jedním citrónem nakrájeným na plátky a asi 10 minut povaříme.Poté necháme 24 hodin vyluhovat v chladu. Další den přecedíme přes plátýnko a ještě rukou dobře vymačkáme. Přidáme 1,5kg cukru a vaříme do mírného zahoustnutí. Hotovým roztokem plníme menší skleničky a dobře uzavřeme. Sirup vydrží dlouho, ale pokud jej otevřeme, musí být uchováván v ledničce. Používá se do čaje při nemocech z nachlazení.

 

Emocionální využití:

Černý bez se dlouho spojoval se smrtí a očarováním. Je lehkou, vzdušnou, expanzivní rostlinou s odpovídajícími účinky - povznáší chmurné, zablokované nebo nahromaděné emoce. Lahodí srdci, otevírá jej a uvolňuje duši.

 

Může se používat ve formě uklidňujícího čaje pro děti, které trpí nespavostí nebo nočními můrami. Je vhodný pro lidi, kteří považují život za boj, a pro umírající, kteří se bojí smrti. U těch, kteří si nevědí rady a obávají se rozptýlit mrak pochybností, může černý bez pomoci odstranit problémy a najít perspektivu. Působí dobře i na osoby, u nichž převládá cynický postoj, které ztratily svou nevinnost a považují se za nedotknutelné.

 

Nejlépe účinkuje jako čaj, nebo můžeme dát pod polštář kytičku suchého černého bezu, svázanou v bavlněném pytlíčku.

 

Použití v magii:

Dřevo černého bezu je tradičním materiálem pro výrobu kouzelné hůlky.

Návod na přípravu kouzelné hůlky pro čarodějnice dle Elisabeth Brooke:

Nejvhodnější délka čarodějné hůlky je od vaší podpažní jamky po prostředníček. Měla by být uříznuta v čase úplňku. Při jejím získávání nezapomeňte za ni zaplatit kapkou své krve. Na jednom konci hůlky vydlabejte dutinku, vyplňte ji kouskem vaty s kapkou své menstruační krve a zalijte voskem. Čarodějky vyrývaly na čarodějné proutky svá jména, ať už v místním jazyce, nebo vlastním, magickém. Obvykle se čarodějné proutky křtily ohněm v době novu - třikrát se protáhly nad plamenem rituálního ohně a pak byly pomazány speciálním olejem.

 

Listy, květy a bobule jsou užívány v rituálech k vyplnění přání. Přinášejí požehnání a štěstí páru snoubenců.

 

Veterinární použití:

1 váhový díl drogy na 10 váhových dílů vody. Vnitřně při nachlazeních podobně jako v humánním léčitelství. Zevně při zánětech k obkladů, protože nálev z bezinky má i mírně dezinfekční efekt. Může se přidat i stejný díl heřmánkového květu. Psi: při nachlazení pro vyvolání pocení 2 PL nálevu z květů 2-3x denně.

 

zpět