zpět

Bez černý

Český název: Bez černý
Latinsky: Sambucus Nigra L.
Slovensky: Baza čierna
Německy: schwarzer Holunder
Anglicky: Doder
Francouzsky: Sureau noir
Španělsky: Saúco
Rusky: Без черного
Lidově: hulák, bezinky, psí bez, smradlavý bez, černá bzinka, habzina, jidášovy uši, kozíček, psounský bez, pukač, smradlavka, zebrový květ, smradinky
Čeleď: Zimolezovité (Loniceraceae)

Indikační skupina
Diuretikum, diaforetikum, venofarmakum, antisklerotikum, expektorans, antiflogistikum, antirevmatikum,
antiarthrikum, laxativum, analgetikum, antineuralgetikum, antidiabetikum, cytostatikum, hepatikum.

Účinné látky
Silice, flavonoidy, rutin, aminy, sambunigrin, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, minerální látky, antokyany,
provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, draslík, vápník, fosfor, kyselina jablečná, kyselina vinná, karoteny.

Poznámky k účinným látkám
Glykosid sambunigrin je jen v syrových a nezralých bobulích. Je to cyanogen (schopnost molekuly za určitých podmínek vytvořit kyselinu kyanovodíkovou).
Mastné kyseliny (66 % palmitinu), barvivo sambucyanin, ze skupiny flavoniodů. (Dříve byly bioflavonoidy označovány jako vitamín P).
Květy bezu obsahují až 1,8 % bioflavonoidů. Nápadnou fialovomodrou barvu způsobuje podíl antokyanu.
Listy a mladé zelené větvičky obsahují kyselinu valeriánovou, éterický olej, pektin, cukr, projímavě působící pryskyřici, alkaloid sambucin aj.

Indikace Kontraindikace
Květová droga nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.
Nepřevařená bezová šťáva může způsobit nevolnost.

Kombinace s ostatními bylinami
Lípa, brutnák, vrbová kůra, tužebník.
Suché bezinky je třeba před namícháním do směsi podrtit.


Léčivé přípravky jednosložkové
Nálev k pití
2 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 10 minut.

Použití
3x denně šálek


Obklad
Mladé čerstvé podrcené nebo rozemleté listy přikládáme jako obklady na oteklé nohy,
bolestivé záněty kloubů,zatuhlé klouby, při artróze, při revmatických bolestech.
Listy používáme samotné nebo můžeme smíchat se sádlem či borovou vazelínou.

Použití
Nejlépe 2x během noci a přes den alespoň 1x.
Přiložený obklad převážeme igelitem a obinadlem, případně bavlněným šátkem.


Obklad na hemoroidy a drobné popáleniny
Čerstvé listy bezu rozmělníme a přidáme do mléka, až vznikne hustá kaše.
Krátce povaříme, necháme vychladnout.

Použití
Přiložíme na místo, překryjeme pláténkem a necháme působit přes noc.


Odvar ze sušených plodů
1 PL sušených plodů vaříme 15 minut v 1/2 l vody. Necháme vychladnout a přecedíme.

Použití
Pro diabetiky místo bezinkové šťávy, několik PL denně.


Čerstvá šťáva
Příprava
Vylisujeme šťávu z plodů, převaříme, smícháme s 40% alkoholem (např. s vodkou).
Na každých 850 ml šťávy 150 ml lihoviny a na špičku kulatého nože kyseliny citrónové.
Sterilujeme jako běžný kompot.

Použití
8-10 PL denně, ve 14-ti denních až třítýdenních kůrách.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Tinktura podle Dr. Čermáka
Čerstvé listy zalijeme lihem 60-65%, necháme vyluhovat týden za občasného protřepání.
Přefiltrujeme.

Použití
Při zevní aplikaci má výrazný protinádorové vliv na kožní rakovinu, s výjimkou melanomu.
Léčení probíhá potíráním zevně dostupného nádoru tinkturou (při silném pálení je možno ji zředit destilovanou vodou),
přikládáním obkladů nasycených tinkturou několikrát denně.
Vnitřně ji lze použít při nádorech v dutině ústní, jícnu a žaludku formou kloktání, výplachů i přidáním do nálevu.
Zdroj: J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie


Bezinkový ocet z čerstvých květů
Do láhve s širokým hrdlem dáme čerstvé květy bezinek a zalijeme 8% octem tak, aby byly zakryté.
V chladu necháme 2 až 3 týdny, pak přecedíme do menších lahviček a dobře zazátkujeme.

Použití
Stejné jako ocet ze sušených květů.


Bezinkový ocet ze sušených květů
Do sklenice dáme 100 g sušených květů, zalijeme přiměřeným množstvím čistého lihu a necháme několik hodin stát.
Poté zalijeme 1 litrem 8% octa, necháme stát 24 hodin.
Přecedíme, květy vymačkáme.

Použití
Na potírání dlaní a chodidel při horečce a k obkladům a masírování únavou bolavých kloubů.


Kloktadlo při angíně
3-4 lžíce květů černého bezu zalijeme sklenicí vroucí vody.
5 minut vaříme na mírném plameni, po vychladnutí přecedíme.

Použití
Kloktáme při angíně a zánětu v ústech.


Bezinkový sirup
30 velkých kvetoucích vrcholíků černého bezu ostříháme, opereme pod tekoucí vodou.
Vložíme do kameninové nebo skleněné nádoby, zalijeme 1,5 l vody.
Přidáme chemicky neošetřený citrón nakrájený na kolečka a zbavený jadérek.
Vaříme 20 minut, odstavíme, necháme do druhého dne vyluhovat.
Do jiné skleněné nádoby nasypeme cukr a přelijeme scezeným výluhem. Výluh s cukrem vaříme do zhoustnutí.
Do hustého sirupu přidáme před sejmutím z plotny ještě citrónovou šťávu ze 2 citrónů a promícháme.
Plníme malé skleničky a uložíme v suchu a chladnu, nejlépe v chladničce.

Použití
Výborný do čaje při nachlazení, chřipce, na podporu látkové výměny.
Zdroj: J.Bodlák, F. Severa, B. Vančura: Příroda léčí


Použití ve směsích
Proti zácpě
Příprava
Bez černý květ 10g
Fenykl 15g
Lékořice 10g
Anýz 15g

Použití
3 kávové lžičky přelijeme vroucí vodou, necháme 10 minut louhovat.


Infekce s horečkou
Smícháme po 10 g květu černého bezu, jetele, heřmánku, tymiánu, světlíku, meduňky, zeměžluče.
1 KL zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat 10 minut.

Použití
Pijeme několik šálků během dne.


Čaj k odhlenění a zmírnění kašle
Příprava
Bez černý květ 25g
Lípa květ 25g
Heřmánek lékařský květ 25g
Divizna velkokvětá květ 25g
Dvě kávové lžičky směsi na 200 ml nálevu

Použití
3 šálky denně
Zdroj: M. Mičánková, J. Lejnar: Léčivé rostliny III.


Historie
Černý bez byl člověku znám již v prehistorických dobách, jak dosvědčují nálezy bezových semen ve zbytcích kultur doby kamenné a bronzové.
Proto se v klasickém starověku setkáváme s bezem velmi hojně.
Theophrastus keř nazývá akté. Dioskurides rozeznává již dva druhy bezu: akté, což je náš Bez černý, a chamaiakté, asi naše chebdí.
Bezinky sloužily jako barva pro barvení vlasů na černo.



Výskyt
Černý bez má svůj původ v Evropě.
Jeho severní vegetační hranice probíhá v oblasti jižní části Švédska až do Litvy, ale roste i v Austrálii, Americe, severní Africe, v západní a střední Asii.
Není náročný na místo. Nesnáší vápenité půdy, vyhledává půdy dusíkaté, vlhké a bohaté na humus. Nejlépe se mu daří ve vlhkých lesnatých půdách.
Najdeme ho i na kamenitých místech, zarostlých křovím a kolem vodních toků, v roklinách i kopcích.


Pěstování
Nejvhodnějším obdobím k výsadbě je počátek jara nebo podzim.
Pokud chce pěstovat více rostlin, musí být mezi nimi vzdálenost alespoň 5 m.
Nejvhodnějším stanovištěm jsou rohové, závětrné části domů a zdí.
Do půdy je vhodné přidat trochu vlhké rašeliny, aby se zabránilo nadměrnému vysušování kořenů.
Množíme řízky nebo výsevem semínek z bobulí bezu.
V zimě prořezáváme větve a tvarujeme keř.


Pěstované odrůdy
Odrůda Haschberg byla vyšlechtěna v r. 1965 v Rakousku a je málo náchylná ke rzím a k napadení škůdci.
Dorůstá do výšky 2 metů. Kvete až na počátku června, není tedy poškozována pozdními mrazíky.

Odrůda Donau byla vyšlechtěna v r. 1965 v Rakousku.
Má vysoký podíl dřeně větví a jen několik velkých květů.

Odrůda Prägarten - velmi rychle rostoucí.

Odrůda Hamburg - velké šťavnaté plody.

Odrůda Riese von Vossloch - velké šťavnaté bobule. Jeden trs plodů váží až 200g. Pravidelná bohatá sklizeň plodů.
Má až dvojnásobné množství plodů proti ostatním odrůdám.


Sběr a sušení
Květy se sbírají od počátku května do června, za slunného počasí. Nejvhodnější dobou jsou pozdní odpolední hodiny.
Nůžkami odstřiháváme celé květenství a květy ukládáme nejlépe do košů.
Sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 °C.
Plody sbíráme na podzim, v září a říjnu, když jsou už modročerně vybarvené.
Usušené se sdrhnou ze stopek.


Jiné použití
Vůně bezu odpuzuje hmyz a hlodavce.
Smícháme mladé čerstvé listy bezu s čerstvými listy kopřiv. Dáme do nádoby s vodou a 5 minut povaříme.
Listy necháme několik dnů kvasit a scedíme.
Roztok nalijeme do děr hrabošů. Ti sami svůj revír opustí.

Listy se dávají do kompostu, prokládají se jimi jednotlivé vrstvy pro urychlení zrání.
Na Slovensku se vyráběla hračka z bezové dřeně zvaná pikulík.
Do kousku bezové duše se vrazí cvoček, jenž způsobuje, že ať pikulíkem hodíme jakkoli, vždy se postaví na hlavu (tj. na cvoček).
V Čechách se mu říkalo mužíček.


Použití v kuchyni
Plody bezinek se barví vína.

Šampaňské z černého bezu
Příprava
Bez černý 4 květenství
Cukr 750g
Vinný ocet 2 polévkové lžíce
Voda 3,5 litru
Citron 2ks
Do mísy dáme květenství, cukr, ocet a vodu.
Přidáme šťávu ze 2 citrónů, zbytky rozkrájíme na čtvrtinky a vše přidáme ke směsi.
Necháme stát 24 hodin, občas promícháme.
Přecedíme, nalijeme do lahví a zazátkujeme. Směs je použitelná během několika dní.
Zdroj: E. Brooke: Léčivé rostliny a planety


Bezinkový likér
Plody bezinek omyjeme a nejdřív krátce povaříme, protože se potom lépe lisují.
Do vylisované šťávy přidáme podle chuti kyselinu citrónovou nebo pokrájený citrón.
Na 1 litr šťávy přidáme 500 g cukru a svaříme s kouskem skořice a několika hřebíčky.
Po vychladnutí smícháme s 40% alkoholem (rum, vodka, režná apod.).
Hotový likér má obsahovat asi 20 % alkoholu.


Veterinární použití
1 váhový díl drogy na 10 váhových dílů vody.
Vnitřně při nachlazeních podobně jako v humánním léčitelství.
Zevně při zánětech k obkladů, nálev z bezinek má mírně dezinfekční efekt.
Může se přidat i stejný díl heřmánkového květu.
Psi: Při nachlazení pro vyvolání pocení 2 PL nálevu z květů 2-3x denně.

Legendy a mýty
Podle jedné báje pod bezem sedával ďábel a dokud tam seděl, neškodil.
Černý bez byl jedním z posvátných stromů Keltů.Byl stromem posledních tří dnů měsíce října.
Ze dřeva bezu se nesměly vyrábět dětské postýlky. Říkalo se, že Hylde Moer bude tak dlouho tahat dítě za nohu, dokud jej z postýlky nevytáhne.

V germánské mytologii byl Černý bez zasvěcen bohyni stromů Holdě, která se v bezovém houští zdržuje jako dobrý strážný duch.
Germáni stromku přinášeli oběti a modlili se v jeho stínu.
Tento zvyk, rozšířený zejména v Bavorsku, Švábsku, Alsasku a ve Švýcarsku byl s přijetím křesťanství prohlášen za pohanský kult a pod hrozbou přísných trestů zakázán.
Lidé ale Holdu uctívat úplně nepřestali, protože ztělesňovala boží dobro. Byla to stará, mírná a moudrá bohyně a ze všech božstev byla člověku nakloněna nejpřátelštěji.
Protože Holda měla za úkol chránit lidi, zvířata i rostliny a pečovat o jejich zdraví, vysazoval se keř zvaný Hollabirou zvláště často na venkově.
Poškodit bezový keř bylo za časů Holdy přísně zakázáno.

Jak potvrzují dochované zprávy, lidé se báli keř porazit ještě v 17. a 18. století. A když to přece jen muselo být, poklekli před ním a prosili jej za odpuštění.

V lidovém léčitelství byl velmi ceněn jako „selská lékárna" a věřilo se, že spolu s ochranitelskými duchy, kteří v ní přebývají, dokáže vyléčit téměř každou bolest.

U nás je ještě někde známý vánoční zvyk.
Vdavekchtivé dívky zpívaly: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest!" a třásly bezovými keři. Ze které strany se pes ozval, tam se měly do roka provdat.
Na bezu se údajně oběsil i biblický Jidáš, a proto se malé droboučké houbičky, které rostou na šedé bezinkové kůře, lidově nazývají „jidášovy uši".
Každoročně byli na bez ve starověku věšeni živí psi za trest a na výstrahu, že při vpádu Gallů a dobytí Říma špatně hlídali Kapitol.


Emocionální využití
Černý bez se dlouho spojoval se smrtí a očarováním.
Je lehkou, vzdušnou, expanzivní rostlinou, povznáší chmurné, zablokované nebo nahromaděné emoce.
Lahodí srdci, otevírá jej a uvolňuje duši.
Je vhodný pro lidi, kteří považují život za boj, a pro umírající, kteří se bojí smrti.
Působí dobře i na osoby, u nichž převládá cynický postoj.
Nejlépe účinkuje jako čaj, nebo můžeme dát pod polštář kytičku suchého černého bezu, svázanou v bavlněném pytlíčku.


Použití v magii
Dřevo černého bezu je tradičním materiálem pro výrobu kouzelné hůlky.
Návod na přípravu kouzelné hůlky pro čarodějnice dle Elisabeth Brooke:
Nejvhodnější délka čarodějné hůlky je od vaší podpažní jamky po prostředníček. Měla by být uříznuta v čase úplňku.

Čarodějky vyrývaly na čarodějné proutky svá jména, ať už v místním jazyce, nebo vlastním, magickém.
Obvykle se čarodějné proutky křtily ohněm v době novu - třikrát se protáhly nad plamenem rituálního ohně a pak byly pomazány speciálním olejem.
Listy, květy a bobule jsou užívány v rituálech k vyplnění přání.


zpět