zpět

Aloe stromovitá

Český název: Aloe stromovitá
Latinsky: Aloe arborescens Mill.
Slovensky: Aloa stromčekovitá
Německy: e Baumartige
Anglicky: Aloe
Francouzsky: Aloés
Rusky: Aloe
Lidově: Aloe Vera, "svatá vědoucí"
Čeleď: Liliovité (Liliaceae)

Indikační skupina
Laxativum, antianemikum, roborans, stomachikum, dermatologikum, metabolikum, vulnearium.

Účinné látky
Vitamíny skupiny B, vitamín C, zinek, antrachinony, aloin, steroly, aminokyseliny, mangan.

Poznámky k účinným látkám
V aloi bylo zatím prokázáno asi 200 různých účinných látek. Z vitamínů jsou to především vitamíny skupiny B a vitamín C, z minerálů hlavně zinek.
Důležitou roli v působení aloe hrají antrachinony, které mají projímavé účinky. Nejvýznamnější z nich je aloin.
Dále obsahuje steroly, které zmírňují alergie, aminokyseliny, které pomáhají redukovat záněty, a polysacharidy mangany, které výrazně podporují imunitu.


Indikace
Kontraindikace
Při vnitřním užívání aloe je vzhledem k projímavým účinkům vhodné se poradit s lékařem. Již požití 16 g sušené drogy může vyvolat otravu.
Je kontraindikováno při sklonech ke krvácení z trávicí soustavy a metroragii (krvácení z ženských pohlavních orgánů mimo menstruační cyklus).
Neměly by ho užívat děti, těhotné ženy, osoby s křečovými žilami a hemoroidy a ženy v období menstruace.
Při kojení se některé dráždivé látky dostávají do mateřského mléka a způsobují průjem kojenců.
S ohledem na razantní působení drogy je ještě nebezpečí překrytí setrvávajících potíží kladným účinkem aloe.


Kombinace s ostatními bylinami
S ohledem na razantní účinek se nedoporučuje míchat s jinými drogami.


Léčivé přípravky jednosložkové
Obklady na rány
Použitíčerstvý seříznutý nebo pomletý list přikládáme formou obkladů na spáleniny, špatně se hojící a hnisavé rány, vředy, flegmóny, bércové vředy apod.
Obnaženou dužninou potíráme opary, a to už při jejich první známce.



Čerstvá šťáva - příprava
Získává se sběrem z naříznutých listů, nebo rozemletím listů a vylisováním.
Čerstvou šťávu je třeba ihned spotřebovat.


Použití
Zevně se aplikuje jako čerstvý list.
Vnitřně se podává při chronické zácpě, nechutenství, gastritidě, kolitidě apod.



Šťáva konzervovaná lihem
Krátkodobě lze konzervovat tak, že se na mírném ohni povaří 8 minut za stálého míchání.
Po vychladnutí ji smísíme v poměru 3 díly šťávy s 1 dílem 80% čistého lihu.
Takto konzervovaná šťáva vydrží v chladničce až 3 týdny.


Použití
1/2 kávové lžičky šťávy bez lihu nebo 1-2 kávové lžičky s lihem.
Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčívá síla bodláků


Sabur
Čerstvá šťáva se nechá na slunci sušit až do úplného vyschnutí, nebo se zahušťuje varem, až vznikne sklovitě lesklá, tmavě hnědá hmota.

Použití
Podává se jako projímadlo v dávce 0,1 až 0,2 g 3x denně, výjimečně při úporné zácpě až do 0,5 g.
Aplikace je však možná jen tehdy, pokud nemocný netrpí poruchou jater a žlučníku.

Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Tinktura
150g aloe se přelije 1 litrem 60% čistého lihu, dobře se uzavře a nechá se 14 dnů vylouhovat.

Použití
Podává se 3x denně 15-20 kapek.
Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Železité víno s aloí I.
Do 0,7 l železitého vína z lékárny (Maltoferrochin) nakrájíme na kousky 50 g listu aloe, alespoň 2 roky staré rostliny.
Pečlivě uzavřeme a necháme nejlépe na slunci, třeba za oknem, 10 dní louhujeme. Důležité je občas s lahví zatřepat.
Potom víno scedíme nejlépe do tmavé láhve a dáme do ledničky.


Použití
2 lžíce denně nejdéle 6 týdnů. Užívání příznivě ovlivňuje krvetvorbu, má vliv na slezinu a podporuje činnost krvinek.
Dodává tělu železo a působí příznivě na mikroflóru tlustého střeva.
Podporuje také činnost jater a ledvin a působí blahodárně na sliznici žaludku.

Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Železité víno s aloí II.
Převařenou šťávu vmícháme do železitého vína Maltoferrochin. Obsah láhve (650 ml) doplníme šťávou do 1 litru.
Konzervujeme přidáním 15 ml ředěné kyseliny chlorovodíkové (10 %) a 0,5 g kyseliny citronové.
Skladujeme v lahvičkách do 200 ml.

Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostin


Mazání z aloe
Zelenou francovku Lesanu nalijeme do nádoby se širším hrdlem.
Přidáme 10 acylpirinů a 2 lžíce nadrobno nakrájených listů aloe starých aspoň 3 roky.
Uzavřeme, necháme týden macerovat a mazání je hotovo.


Použití
Při bolestech všeho druhu. Kůži před použitím je nutno namazat sádlem.
Gázu či plátno navlhčíme mazáním a přiložíme na postižené místo, lze přiložit ještě pár nakrájených lupínků listu aloe.
Vše obalíme plastikovou nebo mikrotenovou fólií, zavážeme a necháme přes noc.

Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Olejová emulze na popáleniny všeho druhu
Příprava
Šťáva z listů aloe 80g
Ricinový olej 10g
Lanolin 12g
Eukalyptová silice 10 kapek
Vše smícháme a dokonale promícháme.
Hotovou emulzi rozlijeme do lahviček z hnědého skla a uchováváme v chladničce.
Při přípravě je nutno použít sterilní náčiní.


Použití
Na popáleniny.
Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Přípravek k léčení rakoviny zažívacího traktu, žaludečních a dvanácterníkových vředů
300 g listů rozemeleme na masovém strojku nebo rozmixujeme, přidáme 500 g včelího medu, litr červeného vína, 100 ml čistého lihu.
Vše důkladně promícháme, dáme do skleněné láhve a dobře uzavřeme, 14 dní necháme stát v chladnu.


Použití
Užíváme první týden 3x denně 1 kávovou lžičku, druhý týden zvýšíme na 1 polévkovou lžíci 3x denně vždy 2 hodiny před jídlem.
Neužíváme při vysokém krevním tlaku. Přípravek se užívá maximálně po dobu 2 měsíců v roce.


Pozor!
Příznivé působení léku může zlepšit subjektivní cítění nemocného natolik, že může zastřít skutečný obraz nemoci.
Proto je nutné užívání pod dozorem lékaře.

Zdroj: J. Bodlák, J. A. Zentrich: Léčivá síla bodláků


Biogenní stimulátor
Umeleme 300 g čerstvých listů aloe, přidáme 500 g medu, 70 ml červeného vína a 10 ml čistého lihu.
Směs zamícháme a uložíme v tmavé láhvi na chladném a tmavém místě.


Použití
Užíváme nepřetržitě 2-3 týdny, ale v jednom roce maximálně 2 měsíce.
Zdroj: P. Valíček, B. Hlava: Rostliny proti únavě a stresu


Biogenní stimulátor podle Filatova - úprava dle Čermáka
Balíčky dáme do chladničky, do místa s teplotou +4°C a tuto teplotu udržujeme 12 dní.
Poté rozbalíme, rozřežeme nerezovým, nejlépe nekovovým možem a vložíme do třecí porcelánové misky.
Na každých 10 g listů nalijeme 50 ml fyziologického roztoku (to je 0,9 % roztok NaCl, kuchyňské soli).
Ten lze koupit v lékárně, nebo vyrobit rozpuštěním 0,9 g chloridu sodného v 1 decilitru destilované vody.
V misce listí utřeme, šťávu vymačkáme a přecedíme přes nekovový, vyvařený cedník.

V nádobce z varného skla povaříme na mírném ohni 2 minuty.Znovu přefiltrujeme přes filtrační papír.

Pro větší výtěžnost vylisované listy na třecí miscezalijeme menším množstvím fyziologického roztoku, ušetřeného z původní dávky.
Vyluhujeme přes noc, druhý den znovu lisujeme, přecedíme, vaříme, filtrujeme.
Oba získané roztoky smícháme dohromady.Výtažek nalijeme do vyvařených lékovek 5 ml.


Přípravek je nutno sterilizovat pětiminutovým varem ve vodní lázni.
Po sterilizaci uschováváme v chladničce při +4°C. Spotřebujeme do půl roku ode dne výroby.
Pokud se přípravek výrazně zakalí, nebo se na povrchu začne tvořit plíseň, musí se vyhodit.
Lehký zákal není na závadu, protože ani čerstvě připravený produkt není zcela čirý.
Přípravek je kontraindikován dětem do 15 let.


Použití
Jednu kůru tvoří aplikace 5 ml denně po dobu 35 dní, 1x denně ráno nalačno, zapíjíme minerální vodou.
Do indikačního okruhu patří nejrůznější onemocnění: podpora při nádorové léčbě, systémové choroby, leukémie,
revmatismus, chronický únavový syndrom, poruchy imunity, časté vleklé záněty kdekoli v těle,
doléčování po náročných operacích, zesláblost jakéhokoli původu atd.
Jde o zcela univerzální lék.

Zdroj: Zentrich: Speciální metody fytoterapie


Proti žloutence
Potřebujeme 3-4 kousky aloe po 0,5 g. Večer vhodíme 1 kousek do sklenice a přelijeme 125-150 ml studené destilované vody a necháme přes noc ustát.
Ráno opatrně slijeme, aby se usazenina příliš nerozmíchala, polovinu této tekutiny vypijeme ráno a polovinu večer.
Výživa musí být přísně dietní a nemocný má mít klid na lůžku!
Obvykle postačí třídenní léčba, v těžších případech 4denní, jen v krajním případě je potřebná ještě pátá dávka.
Léčba je velmi efektivní, „žlutý" se cítí lépe, vrací se mu chuť k jídlu a vůbec do života, pokožka se čistí, stolice se normalizuje a moč ztrácí barvu tmavého piva.
Příznivě ovlivňuje žloutenku všech typů, s výjimkou tzv. žloutenky obstrukční.

Zdroj: Zentrich: Speciální metody fytoterapie


Zánět uší
Při zánětech uší u dětí smícháme šťávu z aloe s trochou jedlého oleje, nejlépe olivového.

Použití
Nakapeme do vnějšího zvukovodu, necháme asi 10 minut. Okamžitě uklidňuje veškeré záněty.
Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Chudokrevnost
2-3 kávové lžičky železitého vína s aloe ve sklenici vody.
Užíváme 30 dní při chudokrevnosti.

Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin


Elixír dlouhého života
Je to starý ruský lékárenský recept na „Elixírům ad longam vitam" (Dr. Čermák).
Příprava
Aloe 25g
Měsíček květ 40g
Zelený čaj 30g
oddenek reveně 20g
Hořec žlutý kořen 10g

125 g směsi přelijeme 600 ml posílené vodky (do 0,5 l vodky přidáme 100 ml koncentrovaného lihu z lékárny).
Za každodenního protřepávání vyluhujeme 7 dnů. Osmý den netřepáme, zfiltrujeme.


Použití
Mimořádně účinný univerzální prostředek, který posiluje, zlepšuje řadu fyziologických funkcí a tím, že působí i antiskleroticky.
Vlastně prodlužuje život, proto elixír dlouhého života.
Obvyklé dávkování se pohybuje v rozmezí 3x denně 20-25 kapek.

Zdroj: Zentrich: Speciální metody fytoterapie


Olejová emulze proti popáleninám
Příprava
Aloe šťáva z listů 78g
ricinový olej 11g
lanolin 10,9g
eukalyptový olej (není nezbytný) 0,1g
Dobře promíchat v mixéru a uložit v lahvičkách v lednici.

Použití
Léčí popáleniny 2. a 3. stupně a je také dobrým léčivem při spáleninách po rtg. záření.
Zdroj: J. Bodlák, Praktická fytoterapie


Historie
Je to jedna z nejstarších léčivých drog. Od pradávna byla užívána v Africe a Indii.
Staří Řekové se s ní seznámili již v časech výprav Alexandra Makedonského.
Do západoevropské medicíny pronikla prostřednictvím arabských lékařů.
V Evropě vešla karibská aloe ve známost v 16. století. Nejprve byla aloe zaměňována s agáve, zvláště díky Dioskuridovi.
Její vůni si oblíbil Napoleon a jeho palác byl vykuřován aloí.
Po dlouhou dobu byla aloe považována pouze za jakýsi domácký prostředek proti zácpě a za „rostlinu první pomoci" u řezných ran.
Ve východních zemích se kdysi řadila aloe mezi důležité rostliny k balzamování.
Patřila mezi tajemné krášlicí prostředky královny Kleopatry.



Legendy a mýty
Indiáni Guajiro, kteří žijí v osadách na pilířích v hraniční oblasti mezi Kolumbií a Venezuelou, pohlížejí na aloi jako na posvátnou bytost.
Je neustále zelená. Přežije každé údobí sucha a může se jí dařit dokonce i bez kořenů, když jednoduše leží na zemi nebo je zavěšena v koši ve vzduchu.
V Bibli se uvádí, že před tím, než bylo Kristovo tělo uloženo do skalního hrobu, bylo zavinuto do bílého plátna s listy myrhy a práškem z aloe.
Podle pověstí je to jediná dochovaná rostlina z Rajské zahrady.



Výskyt
Pochází z jižní Afriky, roste v tropickém a subtropickém pásmu. U nás se pěstuje jako pokojová rostlina.


Pěstování
Rostliny potřebují slunné a suché prostředí. Lze je na jaře zasít nebo namnožit z malých odnoží u báze mateřské rostliny.
Pro množení lze použít vrcholky listů při sklizni jako štěpy pro další pěstování.
Jako pokojová rostlina se pěstuje nejlépe v písčité směsi pro kaktusy na světle. Minimální teplota v zimě je 5 °C, podpoří se kvetení.
V létě se může umístit ven. V nezamrzajících zahradách je to ideální rostlina pro slunné záhony s propustnou půdou.



Sběr a sušení
Nejlepší drogu poskytují rostliny 3-5 let staré.
Pokud chceme využít vrcholků listů jako štěpů pro další pěstování, volíme pro sběr srpen a září, kdy nejlépe zakořeňují.
Před utržením se nemá 9 dní zalévat.
Drogou je šťáva vytékající z listů, která na vzduchu rychle tuhne nebo se suší na slunci. Říká se jí Sabur.
Šťávu lze také získat rozemletím listů a lze ji zahušťovat varem.


zpět